Publikace je rozdělena do osmi kapitol sledujících chronologicky jednotlivá vývojová období lingvistiky od prehistorie až po současné, převážně interdisciplinární směry. V rámci dějinného výkladu jsou představeny stěžejní obory jazykovědy (fonetika a fonologie, morfologie, lexikologie, syntax, ale např. také sémantika) a vysvětleno dobové, případně nadčasové pojetí základních kategorií a pojmů. Nejde přitom v žádné případě o nějaké suchopárné čtení (ačkoli text vznikal na základě vysokoškolských skript), ale o četbu málem dobrodružnou. I čtenář v oboru již částečně poučený (a užívaná terminologie svědčí o tom, že právě takového autor předpokládá) je historií lingvistiky prováděn jako fascinujícím příběhem rozkrývání základního nástroje nejen lidské komunikace, ale také a možná především myšlení, poznávání a strukturování světa.
Pozornost věnovaná jednotlivým oborům lingvistiky je vyvážená, úvodní důraz na fonetiku, fonologii a morfologii (daný zejména tím, nakolik byly tyto obory předmětem zájmu jazykovědců až do 19. století) je v závěrečných kapitolách naopak utlumen ve prospěch syntaktické složky. Její rozvoj je dokladován především na Chomského generativní gramatice, která po mém soudu tvoří sympatickou protiváhu poněkud technicistní glosemice Louise Hjelmsleva a po jisté redukci jazyka na vyprázdněnou strukturu znovu vrací lingvistice duši.
Přestože je dikce knihy maličko poznamenána dobou vzniku textu, z něhož vchází (poněkud černobílé hodnocení některých historických období), pokládám ji za přehlednou, užitečnou a vzácně čtivou příručku. Nemalou zásluhu na tom má také zdařilá grafická úprava.
Černý, J.: Malé dějiny lingvistiky. Praha, Portál 2005.
Petr Kukal
Recenze byla primárně vytvořena pro časopis Universum a pro potřeby nakladatelství Portál.