V padesátých letech vycházely v Rudém právu seznamy zrádců. Jméno, příjmení, názor, jímž se zlosyn pokusil diskreditovat společnou myšlenku. Symbolické zlo, jež bude za všeobecné katarze potřeno, obětiny, jejichž krev stmelí societu téhož mýtu, téhož velkého vyprávění.
Sebepotvrzující rituál sestávající z identifikace nepřítele a radikálního vymezení se vůči němu, je prastarý a ve společnosti hluboce vkořeněný. Roztomilou ukázkou řečeného je příkladný postoj Jana Wagnera, který splnil svou občanskou povinnost a vynaložil nezměrné úsilí na to, aby na Britských listech nahlásil všechny, kteří nevěří myšlence Czechteku. A Britské listy, o nichž koluje ošklivá pomluva, že neotisknou jen to, co nejde konvertovat do html, poslušně tisknou a tisknou tyto černé listiny, staví virtuální uličku hanby pro ty, kteří projevili mimořádnou hloupost, zlobu a amorálnost, neboť dosti nenaplili na Paroubka, Bublana a Husáka. V perexu těchto Wagnerových seznamů se pak praví cosi o galerii blbců a o tom, že bychom neměli zapomenout. Věrni zůstaneme! Myslete na chorál!
Lid chce chléb a hry. O chléb se dnes (navzdory podvratné činnosti zmíněných živlů) už nebojíme; her je nám třeba. Třeba právě těchto her: na hodné a zlé, na policajty a zloděje, na my a oni. Dobrá, nechť si britští listonoši hrají na zpravodajský web a informátoři popisují své manžety výroky proti trůnu a koruně. Ale ať proboha nepíší taková moudra, jako že jejich zoufalecké indexy jsou seznamem výroků, které o Czechteku padly v rozporu se zdravým rozumem. Vzhledem k tomu, že jsou zde shromažďovány výhradně výroky shledávající zásah policie oprávněným, je smysl té poznámky následující: Kdo shledává zásah oprávněným, kdo nepokládá postup policejních složek na Czechteku za projev deviantní brutality a ukázku praktik policejního státu, je osoba choré mysli, mdlého rozumu a problematického charakteru. O tom, že by v kauze Czechtek padly výroky, které symaptizují s technaři a současně jsou naprosto stupidní, nikdo z tohoto bratrstva vědoucích a mravných ani neuvažuje. Pravda je jen jedna. A tu mají oni.
Vždycky, když mi někdo řekne, že jsem hloupý, protože si něco nemyslím, hned si o něm začnu něco myslet. Myslím si tedy něco o tom převaděči textových formátů do html a myslím si něco o investigativních žurnalistech bretschneiderovské úrovně. A Jenda mě za to určitě někde udá.
Petr Kukal