Stolzová recenzuje

Autor: Petr Kukal (petr.kukal@seznam.cz), Téma: Pedagogika
Publikováno dne 09. 10. 2006 (2749 přečtení)




Autorský kolektiv pod vedením dr. Jany Čeňkové připravil docela příjemnou publikaci o vývoji a žánrové struktuře dětské literatury. Pokouším se napsat o ní alespoň pár slov, která budou o něco příčetnější, než ta srandovně upovídaná a egocentrická "recenze" na neméně srandovním portále czlit.cz.

Studie v osmi kapitolách představuje jednak vývoj literatury pro děti a mládež (LPDM), jednak rámcově charakterizuje její jednotlivé žánry.

Vstupní kapitola z pera vedoucí autorského kolektivu dr. Čeňkové přináší stručný přehled vývoje žánrové struktury LPDM zasazený do historického kontextu. Z něj je zřejmá jednak podmíněnost vývoje tohoto typu literatury vnímáním dítěte ve společnosti, jednak mimořádný vliv školy na rozvoj dětské literatury.

Následující kapitoly kolísají mezi poněkud monotónními výčty autorů a děl, k nimž občas sklouzává hlavně dr. Čeňková (Proměny prózy pro mládež, próza s dětským hrdinou), a čtivými literárněvědnými studiemi Kateřiny Dejmalové (kapitolu Mýty v adaptacích pro děti a mládež pokládám za nejlepší část knihy). Obecně lze konstatovat, že na omezené ploše zhruba 170 stran dokázaly autorky (autorský kolektiv doplňuje doc. Naděžda Sieglová, která zpracovala kapitolu o vývoji poezie pro děti) dát publikaci i při značné šíři záběru víceméně soudržný tvar.

Průřez každým žánrem s jeho klíčovými autory a díly přitom musel být nutně výběrový. Jeden každý čtenář proto patrně pocítí zklamání nad tím, že určité dílo do výběru zařazeno nebylo, zatímco jiné, které naopak vnímá jako marginální, ano. Je to ovšem vzhledem k povaze textu poněkud nemístné; publikace nemá slovníkový charakter a na úplnost výčtů neaspiruje ani skrytě.

Sympatická je naopak snaha autorek propojit vývojový pohled s rovinou interpretační a alespoň na několika příkladech se pokusit o analýzu tvorby konkrétního autora či jen vybraného titulu. Že taková dvojkolejnost přináší řadu potíží, je jasné. Ale že je to legitimní princip, který může uspět, přesvědčivě ukázali např. Trávníček a Kožmín v přehledu české poezie od 40. let Na tvrdém loži z psího vína.

Uměl bych si ovšem představit doplnění knížky o drobnou kapitolu pojednávající o dětské literární tvorbě ve smyslu literatury tvořené dětmi. Tu v naše prostředí představují zejména sborníky prací z literárních soutěží určených přímo dětem (Macharův Brandýs) nebo vypisujících dětskou kategorii (Literární cena Vladimíra Vokolka), soubory dětských, většinou tematicky zaměřených mikroútvarů (Děti píší Bohu), vzácně i rozsáhlejší publikace vydané v kamenných nakladatelstvích (šestnáctiletá Iva Vyhnálková: Froddy, přítel z pravěku).

Čeňková, J. a kol.: Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury. Praha, Portál 2006

Recenze byla psána primárně pro časopis Rodina a škola, kde v říjnu 2006 také vyšla.