stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Stolzová nabízí další pohled na konstruktivismus a přímé učení
Vydáno dne 28. 01. 2005 (2450 přečtení)

Se souhlasem RNDr. Dominika Dvořáka publikujeme na Stolzové jeho příspěvek o konstruktivismu v pedagogice, resp. o konstruktivistickém pojetí, kterým přispíval do diskuse na webu Kritického myšlení. Pokládáme jej za významný pro věc tradiční pedagogiky, neboť mimo jiné pokazuje také na přednosti behaviorálních pojetí, potažmo přímých metod vyučování.

"Myslím, že je naprosto oprávněné dávat konstruktivní charakter poznání do spojení s pojmem schéma. Pojem schéma uvedli do psychologie myšlení a učení F. Bartlett a J. Piaget, což jsou otcové konstruktivismu.

Složitější je to s otázkou, zda je všechno poznávání/učení konstruktivní. Zjednodušeně řečeno se ptáme, jak velkou roli v něm hrají předchozí znalosti/schémata žáka. To je problém starý 2500 let! Už Platon formuloval paradox, který řeknu trochu upraveně: Buď žák s věcí nemá předchozí zkušenost, a pak se o ní nemůže učit. Anebo už o věci ví, a pak se o ní učit nepotřebuje. Platon byl tedy zastáncem klíčové role předpokladů, kdežto zastánci toho, že důležitá je nová informace, jsou různí empiristé a behavioristé.

Dovolte mi, abych se teď vrátil někam k začátkům debaty. Otázka zněla: Mohou být účinné „tradiční“ postupy výuky, které neberou v potaz konstruktivní charakter poznání? Půjde asi o ty postupy výuky, které jsou založeny v behaviorálním pojetí, které ve své původní formě k roli „schémat“ nepřihlíží. Zdá se, že pro jisté typy učiva jsou tyto postupy účinné, možná i nejúčinnější. Jde o výcvik jednoduchých (ale nepostradatelných) dovedností. Z toho by plynulo, že v některých případech hrají při poznávání důležitou roli i jiné mechanismy než ty, které zdůrazňuje konstruktivismus.

Poslední důležitá věc, která mne v souvislosti s tím napadá: Proč používat „starší“ postupy (behaviorální, přímé učení, trénink), když jsou k dispozici modernější postupy (konstruktivistické, hledání smyslu)? Moje odpověď: Dobrá konstruktivistická hodina je velmi obtížná, zdaleka ne vždy se povede. Mám osobní zkušenost, že někdy končí zklamáním učitele a žáků. „Přímé“ metody slibují u jednodušších typů učiva (!) dobrý výsledek za rozumnou cenu. Tak nám zbudou síly i čas na to, některá témata probrat důkladně konstruktivisticky."

Dodatek z 28. 1. 2004. RNDr. Dominik Dvořák, web Kritické myšlení

"Můj názor opřený o cizí výzkum: Všechny zahraniční výzkumy učitelů, které znám, zdůrazňují, že dobří učitelé střídají různé formy a metody v závislosti na učivu, dlouhodobých a okamžitých potřebách žáků a dalších faktorech; výslovně se při tom mluví i o střídání konstruktivistické a přímé (chápu transmisivní) výuky.

Můj názor opřený o cizí výzkum: Frontální výklad, kterým jsme začali tuto diskusi, má své dobré místo, pokud představuje asi 25 % hodiny. U mladších dětí by to asi mělo být méně, u starších asi může být více. Když je to výrazně více, asi něco není v pořádku".

redakce

Čtěte!



( Celý článek! | Autor: redakce | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004