stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Stolzová recenzuje
Vydáno dne 08. 02. 2006 (2455 přečtení)

Další z kratičkých recenzí, tentokrát na titul z řady "Dokážu to" vydávané občanským sdružením AISIS: Učíme se spolupráci spoluprací.

Rozhodně se nedá říct, že by další titul z ediční řady projektu Dokážu to nepřinášel některé relevantní a v praxi využitelné náměty a témata k promýšlení. Zejména čtvrtá a některé části třetí kapitoly otvírají pár zajímavých otázek (poctivě řečeno zajímavějších než odpovědí). Množství hlušiny, které je třeba nejprve přeházet, než se čtenář k těmto nugetám inspirace dostane, je ovšem povážlivě velké.

Kniha trpí dvěma hlavními bolestmi. Tou první je nadšenectví. Doc. Kasíková ve snaze dokladovat význam a prospěch kooperace v procesu učení nezřídka zachází daleko za hranice absurdity. Příklady dokumentující vzájemnou pozitivní závislost kooperujících se tak stávají spíše přehlídkou samoúčelnosti: „Jeden z vaší skupiny vyhledá slovo ve slovníku, druhý je přečet nahlas, třetí hledá synonyma.“; „Jeden pracuje na klávesnici, druhý čte z monitoru, třetí ověřuje (zajímá se o názory obou o tom, co napsat, a dělá konečné rozhodnutí).“ Proč mi má proboha někdo přečíst slovo, které jsem si našel ve slovníku? Proč mám „pracovat na klávesnici“ a odpovědnost za text na monitoru delegovat na kolegu? Copak tohle ve skutečnosti někdo dělá?

Druhou bídou knihy je až komická snaha o naplnění kritérií odborné publikace. Text je proto co chvíli nesmyslně prokládám pseudotabulkami (na téže úrovni jsou kategorie „cíl“, „oslava“ a „osud“) a nepochopitelně triviálními schématy (str. 45). Naopak jiným nárokům na odbornou publikaci by knížka vyhověla jen stěží. Kasíková se např. opakovaně odvolává na „výzkumná data“ a „výzkumy“, z nichž necituje jediný. Přesto jimi zaštiťuje své tvrzení, že kooperativní učení je prospěšné i žákům výjimečně nadaným – ovšem když se zvolí správná strategie, nastaví vhodně podmínky… Může být. Například některé muchomůrky, když se dva dny macerují v mléce a tři hodiny vaří ve slané vodě, dají se jíst. Jenže proč prostě nesbírat hřiby, že?

Nejzajímavější mi tak nakonec přijdou otázky, které kniha vyvolává, přestože je neklade: Nepotřebují se děti minimálně tak jako spolupracovat učit kultivovaně, slušně a s úctou soutěžit? Není právě zanedbaná kultivace soutěživosti zdrojem hlubokých sociálních problémů? Neznevýhodňuje naše už tak prodívčí škola důrazem na kooperaci ještě víc chlapce, z podstaty soutěživé?

Kasíková, H.: Učíme se spolupráci spoluprací. Kladno, AISIS 2005

Petr Kukal

Recenze byla psána primárně pro časopis Rodina a škola, kde v únoru 2006 také vyšla.

Čtěte!



( Celý článek! | Autor: Petr Kukal | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004