stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Stolzová o kánonu literárních děl
Vydáno dne 18. 05. 2006 (13414 přečtení)

Na České škole, v Učitelských novinách a teď i v denících a v televiznách zprávách se přetřásá KÁNON TITULŮ Z ČESKÉ A SVĚTOVÉ LITERATURY k ústní zkoušce společné části maturity. Vyjadřují se k němu všichni od středoškolských učitelů češtiny přes tělocvikáře ze základky až po lesní dělníky z šumavských hvozdů. Mnozí z nich ho ovšem ani neviděli. Na stránkách CERMATu se k němu dá proklikat asi v páté úrovni, takže ho nabízím tady. S krátkým komentářem na závěr.

KÁNON TITULŮ Z ČESKÉ A SVĚTOVÉ LITERATURY K ÚSTNÍ ZKOUŠCE

Literatura do konce 18. století
světová literatura

Epos o Gilgamešovi
Bible: Starý zákon (5 knih Mojžíšových)
Bible: Nový zákon
Homér: Odysseia, Ilias
Sapfó: Lyrika
Sofokles: Král Oidipus; Antigona
Euripides: Médea
Vergilius: Aeneis
Ovidius: Proměny
Aurelius Augustinus: Vyznání
Píseň o Rolandovi
Píseň o Cidovi
Píseň o Nibelunzích
Wolfram von Eschenbach: Parzival
Edda
Dante Alighieri: Božská komedie
Giovanni Boccaccio: Dekameron
Francesco Petrarca: Sonety Lauře
Francois Villon: Závěť
Geoffrey Chaucer: Canterburské povídky
Thomas Malory: Artušova smrt
Erasmus Rotterdamský: Chvála bláznivosti
Niccolo Machiavelli: Vladař
Francois Rabelais: Gargantua a Pantagruel
Michel de Montaigne: Eseje
William Shakespeare: Mnoho povyku pro nic; Sen noci svatojánské; Romeo a Julie; Richard III.; Hamlet; Král Lear; Othello; Macbeth; Zkrocení zlé ženy; Sonety
Miguel de Cervantes Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha
Lope de Vega: Fuente Ovejuna (Ovčí pramen)
Pierre Corneille: Cid
Moliere: Misantrop; Lakomec; Tartuffe
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus
Jean Racine: Faidra
Jean de La Fontaine: Bajky
Daniel Defoe: Robinson Crusoe; Moll Flandersová
Jonathan Shift: Gulliverovy cesty
Antoine-Francois Prévost: Manon Lescaut
Henry Fielding: Tom Jones
Voltaire: Candide
Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů; Poprask na laguně
Laurence Sterne: Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho
Denis Diderot: Jakub fatalista a jeho pán; Jeptiška
Pierre-Ambroise Choderlos de Laclos: Nebezpečné známosti
Jean Jacques Rousseau: Vyznání
Friedrich Schiller: Loupežníci; Valdštejn
Johann Wolfgang Goethe: Utrpení mladého Werthera
Friedrich Hölderlin: Hyperion

česká literatura

Kristiánova legenda
Život svaté Kateřiny
Kosmas: Kronika česká
Dalimilova kronika
Karel IV.: Vita Caroli
Jan Hus : O církvi; Listy z Kostnice; Tomáš ze Štítného; Řeči besední
Budyšínský rukopis
Vavřinec z Březové: Husitská kronika
Petr Chelčický: Sieť viery
Václav Hájek z Libočan: Kronika česká
Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce
Jan Kořínek: Staré paměti kutnohorské
Adam Michna z Otradovic: Básnické dílo
Bedřich Bridel: Co bůh? Člověk?

Literatura 19. století
světová literatura

Novalis: Hymny noci
Francois-August-René de Chateaubriand: Atala
Johann Wolfgang Goethe: Faust (1. díl)
Ivan Andrejevič Krylov: Bajky
Jane Austenová: Rozum a cit; Pýcha a předsudek
Heinrich Heine: Kniha písní
Mary Shelleyová: Frankenstein
Percy Bysshe Shelley: Odpoutaný Prométheus
E. T. A. Hoffmann: Životní názory kocoura Moura
Walter Scott: Ivanhoe
John Keats: Básně
Alexandr Sergejevič Puškám; Evžen Obětin; Piková dáma
Adam Mickiewicz: Konrád Wallenrod; Pan Tadeáš
Stendhal: Červený a černý; Kartouza parmská
Victor Hugo: Chrám Matky Boží v Paříži; Bídníci
Honoré de Balzac: Evženie Grandetová; Otec Goriot
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Petrohradské povídky; Revizor; Mrtvé duše
Charles Dickens: Kronika Pickwickova klubu; Oliver Twist; Nadějné vyhlídky
Michail Jurjevič Lermontov: Hrdina naší doby
Edgar Allan Poe: Povídky
Alexandre Dumas: Tři mušketýři; Hrabě Monte Christo
Emily Brontëová: Na větrné hůrce
Charlotte Brontëová: Jana Eyrová
Emily Dickinsonová: Básně
Herman Melville: Bílá velryba
Ivan Sergejevič Turgeněv: Lovcovy zápisky; Otcové a děti
Walt Whitman: Stébla trávy
Gustave Flaubert: Paní Bovaryová; Salambo
Charles Baudelaire: Květy zla
Ivan Alexandrovič Gončarov: Oblomov
Fjodor Michailovič Dostojevskij: Zápisky z podzemí; Zločin a trest; Idiot; Bratři Karamazovovi
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír; Anna Kareninová
Charles De Coster: Pověst o Ulenspieglovi
Comte de Lautréamont: Zpěvy Maldororovy
Lewis Carroll: Alenka v říši divů
Henrik Ibsen: Peer Gynt; Divoká kachna
Arthur Rimbaud: Opilý koráb
Paul Verlaine: Romance beze slov
Stéphane Mallarmé: Faunovo odpoledne
Emile Zola: Zabiják; Nana
August Strindberg: Červený pokoj; Syn služky Slečna Julie
Guy de Maupassant: Kulička; Miláček
Friedrich Nietzsche: Tak pravil Zarathustra
Robert Louis Stevenson: Ostrov pokladů; Podivný příběh dr. Jekylla a pana Hyda
Mark Twain: Dobrodružství Huckleberryho Finna
Joris Karl Huysmans: Naruby
Knut Hamoun: Hlad
Oscar Wilde: Obraz Doriana Graye; Jak je důležité míti Filipa
Gabriele D’Annunzio: Nevinný
George Bernard Shaw: Caesar a Kleopatra; Živnost paní Warrenové
Boleslav Prus: Farao
Alfred Jarry: Král Ubu; Ubu králem
Herbert George Wells: Stroj času; Ostrov doktora Moreaua; Válka světů
Henryk Sienkiewicz: Quo vadis?; Křižáci
Edmund Rostand: Cyrano z Bergeracu
Anton Pavlovič Čechov: Povídky; Racek; Strýček Váňa

česká literatura

Rukopis královédvorský
Rukopis zelenohorský
Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk
Jan Kolár: Slávy dcera
František Ladislav Čelakovský: Ohlas písní ruských; Ohlas písní českých
Karel Hynek Mácha: Marinka; Cikáni; Máj
Karel Sabina: Hrobník; Oživené hroby
František Jaromír Rubeš: Pan amanuensis na venku
Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák; Paličova dcera; Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové
Karel Havlíček Borovský: Tyrolské elegie; Král Lávra; Křest svatého Vladimíra
Karel Jaromír Erben: Kytice
Božena Němcová: Babička; Divá Bára; V zámku a podzámčí
Jan Neruda: Hřbitovní kvítí; Arabesky; Povídky malostranské; Balady a romance; Prosté motivy
Vítězslav Hálek: Večerní písně; V přírodě; Poldík rumař; Na vejminku
Karolina Světlá: Vesnický román; Kříž u potoka
Jakub Arbes: Svatý Xaverius; Sivooký démon; Ukřižovaná; Newtonův mozek; Etiopská lilie
Josef Václav Sládek: Básně; Sluncem a stínem; Selské písně a České znělky; V zimním slunci
Jaroslav Vrchlický: Duch a svět; Poutí k Eldorádu; Noc na Karlštejně; Dědictví Tantalovo; Okna v bouři; Bar Kochba
Svatopluk Čech: Ve stínu lípy; Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století; Písně otroka
Julius Zeyer: Vyšehrad; Román o věrném přátelství Amise a Amila; Tři legendy o krucifixu; Dům U tonoucí hvězdy; Radúz a Mahulena
Václav Beneš Třebízský: Bludné duše
Josef Svátek: Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
Ladislav Stroupežnický: Naši furianti
Josef Svatopluk Machar: Confiteor; Tristium Vindobona I–XX; Zde by měly kvést růže
Josef Karel Šlejhar: Kuře melancholik
Alois Jirásek: F. L. Věk; Staré pověsti české; Proti všem
Ignát Hermann: U snědeného krámu
Karel Václav Rais: Výminkáři; Zapadlí vlastenci; Kalibův zločin; Západ
Gabriela Preissová: Gazdina roba; Její pastorkyňa
Antonín Sova: Květy intimních nálad; Vybouřené smutky
Vilém Mrštík: Santa Lucia; Pohádka máje
A. a V. Mrštníkové: Maryša
Karel Klostermann: Ze světa lesních samot
Jiří Karásek ze Lvovi: Zazděná okna; Sodoma
Antal Stašek: Blouznivci našich hor
Otokar Březina: Tajemné dálky; Svítání na západě; Větry od pólů; Stavitelé chrámu
Stanislav Kostka Neumann: Apostrofy hrdé a vášnivé; Satanova sláva mezi námi
Karel Hlaváček: Pozdě k ránu; Mstivá kantiléna

Literatura 20. a 21. století
světová literatura

Anton Pavlovič Čechov: Tři sestry; Višňový sad
Thomas Mann: Buddenbrookovi; Smrt v Benátkách; Doktor Faust
Alfred Jarry: Nadsamec
Arthur Conan Doyle: Pes baskervillský
Joseph Conrad: Srdce temnoty
Christian Morgenstern: Šibeniční písně
Upton Sinclair: Džungle
Maxim Gorkij: Matka
Anatole France: Ostrov tučňáků
Jack London: Martin Eden
Rainer Maria Rilke: Zápisky Malta Lauridse Brigga; Elegie z Duina; Sonety Orfeovi
George Bernard Shaw: Pygmalion
Georg Trakl: Podzimní duše
Franz Kafka: Amerika; Proces; Zámek
Guillaume Apollinaire: Alkoholy; Kaligramy
Marcel Proust: Hledání ztraceného času
Gustav Meyrink: Golem
James Joyce: Portrét umělce v jinošských letech; Odysseus
Andrej Bělyj: Petrohrad
Vladimir Majakovskij: Poémy
Filippo Tommaso Marinetti: Osvobozená slova
Romain Rolland: Dobrý člověk ještě žije
A. Breton – P. Soupault: Magnetická pole
David Herbert Lawrence: Ženy milující
Boris Polňák: Holý rok
Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora
John Galsworthy: Sága rodu Forsythů
Sinclair Lewis: Babbitt
Thomas Stearns Eliot: Pustina
Theodor Dreiser: Americká tragédie
Jevgenij Zamjatin: My
Edward Morgan Foerster: Cesta do Indie
Virginia Wolfová: Paní Dallowayová; K majáku
Sergej Jesenin: Anna Sněgina
Francis Scott Fitzgerald: Velký Gatsby
André Gide: Penězokazi
Isaak Babel: Rudá jízda
Milo Urban: Živý bič
Hermann Hesse: Stepní vlk
André Breton: Nadja
Michail Bulgakov: Mistr a Markétka
Andrej Platonov: Čevengur
Ernest Hemingway: Sbohem, armádo; Komu zvoní hrana; Povídky
Erich Maria Remarque: Na západní frontě klid
William Faulkne: Hluk a vřava; Absolone, Absolone!; Divoké palmy
Robert Musil: Muž bez vlastností
John Dos Passos: Dvaačtyřicátá rovnoběžka
Louis Ferdinand Céline: Cesta do hlubin noci
Aldous Huxley: Krásný nový svět /Konec civilizace/
William Saroyan: Odvážný mladý muž na létající hrazdě
Jorge Luis Borgis: Obecné dějiny hanebnosti
Witold Gombrowicz: Ferdydurke
Vladimir Nabokov: Pozvání na popravu; Lolita; Pnin
Jean-Paul Satyre: Nevolnost; Zeď
Bertold Brecht: Matka Kuráž a její děti
John Steinbeck: Hrozny hněvu; Na východ od ráje
Ivan Bunin: Povídky
Dylan Thomas: Portrét umělce jako štěněte
Graham Greene: Moc a sláva; Jádro věci
Albert Caus: Cizinec; Mor
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
George Orwell: Farma zvířat; 1984
Boris Pasternak: Doktor Živago
František Švantner: Nevěsta hor
Boris Vian: Pěna dní
Alberto Moravia: Římanka; Horalka; Nuda
Dominik Tatarka: Farská republika
Norman Mailer: Nazí a mrtví
Eugène Ionesco: Plešatá zpěvačka
Mika Waltari: Egypťan Sinuhet
Samuel Beckett: Čekání na Godota
Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího
Jerome David Salinger: Kdo chytá v žitě
Robert Merle: Smrt je mým řemeslem
Friedrich Dürrenmatt: Soudce a jeho kat; Fyzikové
Alain Robbe-Grillet: Gumy; Žárlivost
Ray Bradbury: 451° Fahrenheita
John Ronald Reuel Tolkien: Společenstvo prstenu
William Holding: Pán much
Kingsley Amis: Šťastný Jim
Lion Feuchtwanger: Židovka z Toleda
Tennessee Williams: Kočka na rozpálené plechové střeše
Joseph Heller: Hlava XXII
Allen Ginsberg: Kvílení
Jack Kerouac: Na cestě
Ladislav Mňačko: Smrt si říká Engelchen
Jorge Amado: Mulatka Gabriela
Alan Sillitoe: V sobotu večer, v neděli ráno
Heinrich Böll: Biliár o půl desáté
Günter Grass: Plechový bubínek
William Seward Burroughs: Nahý oběd
John Updike: Králíku utíkej; Kentaur
Lawrence Ferlinghetti Startuji ze San Franciska
Stanislaw Lem: Solaris
Edward Albee: Kdo se bojí Virginie Woolfové?
Isaac Bashevis Winter: Otrok
Alexandr I. Solženicyn: Jeden den Ivana Děnisoviče; Rakovina; Souostroví GULAG
Anthony Burgess: Mechanický pomeranč
Julio Cortázar: Nebe, peklo, ráj
Patrick Ryan: Jak jsem vyhrál válku
Ken Kesey: Vyhoďme ho z kola ven
David Lodge: Den zkázy v Britském muzeu; Hostující profesoři
Saul Bellow: Herzog
Truman Capote: Chladnokrevně
Bernard Malamud: Správkař
John Fowles: Mág; Francouzova milenka
Gabriel García Márquez: Sto roků samoty
Arthur C. Clarke: 2001 Vesmírná odysea
Philips Roth: Portnoyův komplex
Michel Tournier: Král duchů
Kurt Vonnegut, jr.: Snídaně šampiónů; Groteska
Anton Myrer: Poslední kabriolet
Philip Larkin: Vysoká okna
William Styron: Sophiina volba
Umberto Eco: Jméno růže; Foucaultovo kyvadlo
Mario Vargas Llosa: Válka na konci světa
Salman Rushdie: Děti půlnoci; Hanba
John Krviny: Svět podle Garpa
José Saramago: Baltazar a Blimunda
Toni Morrisonová: Milovaná
Thomas Bernard: Vyhlazení
Paul Aster: Newyorská trilogie
Jostein Gaarder: Sofiin svět

česká literatura

Antonín Sova: Údolí nového království; Dobrodružství odvahy
Otokar Březina: Ruce
František Gellner: Po nás ať přijde potopa; Radosti života
Karel Toman: Torzo života; Sluneční hodiny; Měsíce
Teréza Nováková: Úlomky žuly; Jan Jílek; Drašar
Zikmund Winter: Rozina sebranec; Mistr Kampanus
Alois Jirásek: Lucerna; Temno
Viktor Dyk: Milá sedmi loupežníků; Zmoudření dona Quijota; Krysař
Karel Matěj Čapek Chod: Kašpar Lén mstitel
Petr Bezruč: Slezské písně
Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr; Léto; Splav; Měsíc nad řekou
Jakub Deml: Hrad smrti; Zapomenuté světlo
Jaroslav Vrchlický: Meč Damoklův
Ivan Olbracht: O zlých samotářích; Nikola šuhaj loupežník; Golet v údolí
Stanislav Kostka Neumann: Kniha lesů, vod a strání; Nové zpěvy
Richard Werner: Lítice; Hra doopravdy
J. a K. Čapkové: Zářivé hlubiny a jiné prózy; Ze života hmyzu; Adam Stvořitel
Josef Čapek: Lelio; Kulhavý poutník
Karel Čapek: Boží muka; Loupežník; RUR; Továrna na absolutno; Anglické listy; Krakatit; Povídky z jedné kapsy; Povídky z druhé kapsy; Hordubal; Povětroň; Obyčejný život; Válka s mloky
Josef Hora: Pracující den; Struny ve větru; Tvůj hlas; Máchovské variace; Domov
Jiří Wolker: Host do domu; Těžká hodina
Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Bohuslav Rynek: Rybí šupiny; Odlet vlaštovek
Josef Kopta: Třetí rota
Vítězslav Nezval: Pantomima; Edison; Skleněný havelok; Praha s prsty deště; Absolutní hrobař; Valérie a týden divů
Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul; Pole orná a válečná; Rozmarné léto; Markéta Lazarová
Josef Váchal: Krvavý román
František Langer: Periferie
Jaroslav Seifert: Na vlnách T.S.F; Poštovní holub; Koncert na ostrově; Morový sloup
Jaroslav Durych: Sedmikráska; Rekviem; Bloudění
František Halas: Sépie; Kohout plaší smrt; Dokořán; Torzo naděje
J. Voskovec – J. Werich: Vest Pocket Revue; Caesar; Balada z hadrů
Konstantin Biebl: S lodí, jež dováží čaj a kávu; Nový Ikaros
Vilém Závada: Panychida; Hradní věž
Ladislav Klíma: Utrpení knížete Sternenhocha; Velký román
Vladimír Holan: Triumf smrti; Terezka Planetová; Příběhy; Noc s Hamletem; Bolest
Jan Zahradníček: Pokušení smrti; Jeřáby; Znamení moci
Karel Poláček: Muži v ofsajdu; Hlavní přelíčení, Okresní město, Bylo nás pět
Jan Čep: Zeměžluč; Hranice stínu
František Hrubín: Zpíváno z dálky; Hirošima; Romance pro křídlovku; Zlatá reneta
Egon Hostovský: Žhář; Cizinec hledá byt; Nezvěstný; Všeobecné spiknutí
Božena Benešová: Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová
Marie Majerová: Havířská balada
Václav Řezáč: Černé světlo
Milada Součková: Odkaz
Jaromír John: Moudrý Engelbert
Jiří Orten: Ohnice; Elegie
Zdeněk Jirotka: Saturnin
Karel Schulz: Kámen a bolest
Jaroslav Havlíček: Petrolejové lampy
Ivan Blatný: Tento večer; Pomocná škola Bixley
Josef Kainar: Nové mýty; Lazar a píseň
Jiří Kolář: Ódy a variace; Dny v roce; Prométheova játra
Jiří Weil: Život s hvězdou
Eduard Valenta: Jdi za zeleným světlem
Vladimír Neff: Sňatky z rozumu
Josef Škvorecký: Zbabělci; Konec nylonového věku; Příběh inženýra lidských duší
Oldřich Mikulášek: Ortely a milosti; Agogh
Miroslav Holub: Achilles a želva
Jan Skácel: Co zbylo z anděla; Hodina mezi psem a vlkem; Smuténka
Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock; Spalovač mrtvol
Václav Havel: Zahradní slavnost; Audience; Pokoušení
Milan Kundera: Směšné lásky; Žert; Jakub a jeho pán; Nesmrtelnost
Josef Topol: Konec masopustu; Kočka na kolejích; Slavík k večeři
Václav Kaplický: Kladivo na čarodějnice
Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky; Obsluhoval jsem anglického krále; Příliš hlučná samota; Pábení
Věra Linhartová: Prostor k rozlišení
Arnošt Lustig: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Václav Hrabě: Blues pro bláznivou holku
Ivan Wernisch: Zimohrádek
Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí
Ludvík Vaculík: Sekyra; Morčata; Český snář
Ivan Vyskočil: Kosti; Haprdáns
Vladimír Páral: Soukromá vichřice; Milenci a vrazi
Vladimír Körner: Adelheid; Post bellum 1866
Ivan Diviš: Thanatea; Odchod z Čech; Žalmy
Karel Šiktanc: Adam a Eva; Český orloj; Tanec smrti
Jiří Šotola: Tovaryšstvo Ježíšovo
Emil Juliš: Nová země
Miloslav Topinka: Krysí hnízdo
Ota Pavel: Smrt krásných srnců; Jak jsem potkal ryby
Karel Kryl: Kníška
Egon Bondy: Invalidní sourozenci
Viktor Doschl: Kuropění
Jiří Gruša: Modlitba k Janince; Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele
Pavel Kohout: Katyně; Kde je zakopán pes
Karel Pecka: Motáky nezvěstnému
Ivan Klíma: Moje první lásky; Soudce z milosti
Jan Křesadlo: Mrchopěvci
Ivan Martin Jirous: Magorovy labutí písně
Antonín Brousek: Vteřinové smrti
Petr Kabeš: Pěší věc
Libuše Moníková: Fasáda
Jiří Kratochvil: Medvědí román
Jiří Stránský: Zdivočelá země
J. H. Krchovský: Noci, po nichž nepřichází ráno; Leda s labutí
Daniela Hodrová: Théta
Michal Viewegh: Báječná léta pod psa
Michal Ajvaz: Druhé město
Jan Zábrana: Básně
Zbyněk Havlíček: Otevřít po mé smrti
Vladimír Macura: Ten, který bude
Jáchym Topol: Noční práce; Kloktat dehet
Miloš Urban: Hastrman
Emil Hakl: O rodičích a dětech
Květa Legátová: Želary
zdroj

Hodnota společného

Tento seznam je kritizován ve dvojí rovině. Jednak je předmětem kritiky sama jeho existence. Zastánci maximální pedagogické autonomie školy ve smyslu suverénního rozhodování o věcném obsahu vzdělávání bijí na poplach. Kánon literárních děl jako by pro ně představoval minimálně stejné ohrožení demokracie co protektorátní zákony.

n

Jako zastánce tradiční pedagogiky stojím pochopitelně na druhé straně názorového spektra. Domnívám se, že jednotný vzdělávací obsah (jednotný i na úrovni učiva) není nic, co by mohlo kvalitu vzdělávání jakkoli ohrozit. Navíc sama myšlenka kánonu velkých děl, která by měla být společným kulturním dědictvím komunity, není nijak nová. Nějaký takový soubor má každá společnost a její členové jsou do jeho kontextu uváděni tak, jako byli dříve uváděni do mýtů. Není úplně náhodné, že právě v osvícenství, kdy je otřesena autorita Bible, vznáší Diderot nárok na autoritu Encyklopedie jakožto sumy veškerého vědění. Pomiňme teď fantasknost jeho konceptu a zkusme to vnímat jako znak: Uvádění do celistvosti mýtu je nahrazováno uváděním do definovaného celku vědění, jež je nyní oním společným dědictvím lidstva.
Z moderních pedagogů prosazoval myšlenku „velkých děl“ např. Mortimer Jerome Adler († 2001), takto jeden z nejvýznamnějších představitelů tradicionalistické pedagogické teorie (viz Bertrand, česky Portál 1998).

Znalostí takového kánonu a jeho kontextu se vytváří skutečná horizontální a vertikální myšlenková koheze společnosti. Tím, co u nás například naprosto dokonale definuje generaci dnešních pětatřicátníků až pětapadesátníků, není povaha jejich kvalifikací či míra jejich funkční gramotnosti, ale důvěrná, málem intimní znalost fenoménu Járy Cimrmana. Podobně společnost spojuje právě znalost Babičky, Slezských písní nebo v širším kontextu Romea a Julie.

Kde je Mirákl?!

V druhé rovině je kritizován výběr děl do Kánonu zařazených. To je pro mě skvělá zpráva. Zdá se – v rozporu s dikcí alternativních pedagogů – že skutečně záleží na tom, co se učí. Že věcný obsah vzdělávání – učivo samo – je významné. Že pro dosažení očekávaných výstupů nezáleží jen na metodě a formě. Že prostřednictvím některých věcných obsahů nelze konkrétních cílových výstupů dosáhnout.

Tato rovina kritiky ukazuje, že vytvořit „správný“ kánon není možné. Radku Sárközimu vadí, že mezi Škvoreckého díly chybí Mirákl, Jiří Kostečka postrádá u Kundery Nesnesitelnou lehkost bytí. Oba se naopak pozastavují nad výběrek knih Julia Zeyera. Chápu to, každý v Kánonu nutně najde titul, který by tam z jeho pohledu být neměl, a marně bude hledat knihu, která tam po jeho soudu prostě být musí. Já zase nechápu, jak je možné, že z díla Antoine de Saint-Exupéryho byl vybrán ten neuvěřitelný zbožštělý kýč „Malý princ“ a naopak chybí „Citadela“. Co nadělám. Nic.

Přesto si myslím, že je lépe mít Kánon děl, který pokládáme za nedokonalý, než ho nemít. Existence takového souboru, který v jednom ohledu definuje vzdělanost, která nás jako společnost spojuje, je pro mě větší hodnotou než jeho dokonalá podoba.
Co si o tom myslíte vy?

Petr Kukal

Čtěte!



( Celý článek! | Autor: Petr Kukal | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004