Ukázalo se ovšem, že to provozovatelé webu myslí vážně. Dnes se tam objevilo vyznání nějaké učitelky městské školy, jejíž ředitel je liknavý až hrůza, vyčkává a nevrhá se nadšeně do všemožných změn, kolegové o reformních trendech vědí jen z televize a navíc jich je – považte – jedenáct důchodců. Mají předpotopní představy o tom, že děti by toho měly dost vědět a znát a taky by měly své učitele poslouchat, což zdůvodňují tím, že kázeň upadá a „za chvíli by nám lezly po hlavě“ (kolegyně tedy píše, že by děti lezli po hlavě, ale já to s dovolením opravím, já ještě prošel tou hroznou tradiční školou).
Když jsem si to v transu recitoval asi po sedmé, napadlo mě se toho chytit. Kamarádka učitelka z jedné pražské školy mi minulý týden v pizzerii v Opletalce vyprávěla, jak představitelé jedné pedagogické alternativy vyštípali ze školy kolegyni před důchodem, a to způsobem, který ji přivedl k nervovému zhroucení. Asi to nebude vždycky tak dramatické, ale umím si představit, že tlak pedagogických inovátorů a bijců za pedagogickou alternativu asi bude občas o nervy. Máte s tím zkušenost? Sem s ní! Bonzněte si anonymně svého kolegu :-)
Vaše příspěvky sbírám na mailu redakce (viz níže)
Petr Kukal