Stolzová upozorňuje na příručku pedagogického projektování

Autor: Petr Kukal (petr.kukal@seznam.cz), Téma: Pedagogika
Publikováno dne 05. 04. 2006 (3162 přečtení)




Další z krátkých recenzí si všímá knihy Michaely Prášilové Tvorba vzdělávacího programu.

Jako třetí titul nové ediční řady První pomoc pro pedagogy přináší nakladatelství Triton publikaci Michaely Prášilové Tvorba vzdělávacího programu. Přestože název zjevně kalkuluje s efektem jízdy na vlně vzedmutého zájmu o tvorbu kurikulárních dokumentů v souvislosti s RVP ZV, autorka se přímo tvorbou školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání nezabývá.

Přehledně a srozumitelně napsaná příručka pedagogického projektování se opírá hlavně o kontext firemního vzdělávání. Dovednost tvořit vzdělávací program chápe zejména jako schopnost účelně algoritmizovat činnosti vedoucí k dosažení vzdělávacích cílů, včetně jejich evaluace. Právě důraz na formální stránku pedagogického projektování je největší devizou knihy. Čtenář tu získává srozumitelné know-how v podobě natolik univerzální, že je lze při mírné modifikaci uplatnit v podstatě v jakémkoli edukačním prostředí.

Nesmírně zajímavé je přitom sledovat autorčiny pokusy učinit příkladovým materiálem k demonstraci principů pedagogického projektování právě RVP ZV, resp. ŠVP. Sama se při nich zahání do kouta, když se např. těžko zpochybnitelný požadavek na kontrolovatelnost výukového cíle snaží uvést do souladu s konceptem klíčových kompetencí. Mlhavé formulace typu: …změny v osobnosti žáka nejsou vždy „zvenku uchopitelné“, a tedy „měřitelné“,ukazují na bezradnost člověka, který hájí, přestože ví…

Podobně diverzně působí kapitola o vyhodnocování vzdělávání. Nutnost hodnotit jak výsledky vzdělávání, tak jeho průběh (funkčnost sestavení programu, metody apod., str.134-135), ale zejména jejich vzájemnou souvislost se zdá tak samozřejmá, že je to skoro hanba psát. Bez toho totiž nelze do systému intervenovat jinak než náhodně. Přitom skutečnost, že ČŠI samostatně monitoruje vzdělávací procesy a CERMAT stejně izolovaně měří výsledky, nepřijde nikomu divná.

Výsledky ojedinělých výzkumů (prováděných v rámci grantových projektů) mapujících právě tyto korelace procesů a výsledků přitom neposkytují žádnou oporu pro potlačování frontální výuky či podporu předmětové integrace. Přesto se to děje.

Kvalitní učebnice pedagogického projektování zkrátka odhaluje problematičnost některých inovativních prvků v našem základním školství. Je dobré to nepřehlédnout.

Prášilová, M.: Tvorba vzdělávacího programu. Praha, Triton 2006.

Petr Kukal

Recenze byla psána primárně pro časopis Rodina a škola, kde v dubnu 2006 také vyšla.

Čtěte!