Stolzová přináší recenzi na film Škola otců

Autor: Jan Lipšanský (jan@lipsansky.com), Téma: Pedagogika
Publikováno dne 02. 05. 2008 (2776 přečtení)




Na web Stolzová po čase opět zavítal scénárista a filmový kritik BcA. Jan Lipšanský, tentokrát s recenzí filmu Škola otců. Na DVD ji spolu s "Krakatitem" Otakara Vávry (i s několika bonusy) vydává Filexport.

Společnost Filmexport, která ze zákona spravuje české filmy do roku 1963, vydala ještě před finančními problémy, tedy koncem roku 2007, zajímavé DVD se dvěma filmy. Zajímavější pro tento web bude určitě druhý z nich – Škola otců.

Tento film nedávno odvysílala i Česká televize v rámci filmů pro pamětníky. Navzdory názvu nejde o třeskutou komedii z 50. let, v níž otcové dostanou od žen ultimátum a musejí se starat o děti a chod domácnosti. (Paradoxně tato třeskutá a rádoby agitační komedie skutečně existuje a jmenuje se Vzbouření na vsi. Ačkoli jeden by si pod podobným názvem spíše představil historické drama o povstání Chodů...)

Nevstoupíš dvakrát…

Jak již bylo řečeno, DVD společnosti Filmexport obsahuje na jednom disku dva filmy (Krakatit a zmíněná Škola otců), oba s Karlem Högerem. Nabízí se tedy i zajímavá možnost porovnat jeho herecké mistrovství v roce 1948 a o deset let později.

Asi nemá smysl příliš představovat Krakatit – ostatně tahle kniha Karla Čapka snad ještě stále patří k povinné školní četbě (a pokud ne, Pán Bůh s námi a zlé pryč), a film nomenklaturního režiséra Otakara Vávry ke zlatému fondu české kinematografie (zvláště pokud jde o práci s kamerou a inscenační postupy).
Jen pro zajímavost – román Krakatit sloužil Otakaru Vávrovi po skoro čtyřiceti letech k jednomu z mála českých remaků (česky řečeno předělávek), když v podstatě okénko po okénku natočil kopii svého původního filmu, jen zasazenou do tehdejší současnosti, s moderními přístroji a Radoslavem Brzobohatým v hlavní roli. Čímž dokázal jediné: Do stejné řeky dvakrát nevstoupíš a ani skoro důsledná a dokonalá kopie nemá grády originálu.

Nová témata v nových časech

Koncem 50. let, díky mnoha otřesům na tehdejší politické scéně, k nimž můžeme počítat měnovou reformu, stalinské čistky, odhalení stalinských krutostí, politické procesy, boj o moc po smrti Klementa Gottwalda, se v československé kinematografii začalo ustupovat od prvoplánově agitačních filmů. Již se nepropagovali nadšení pracující a o 120 % překročený plán v ocelárnách. Filmaři se začali vracet k žánru, který ostýchavě rozkvétal začátkem 40. let, ale vinou nacistické okupace zanikl.

Témata se stále realističtěji dotýkají situace u nás, dokonce i kriticky. A stejně tak to činí Škola otců režiséra Ladislava Helgeho podle scénáře Ivana Kříže (ostatně, oba si posléze příliš filmařiny neužili, právě pro ony kritické prvky ve svých dílech).

Snímek vznikl v roce 1957. Vypráví příběh učitele z Brna, který po nevydařeném manželství vyslyší prosby nadřízených a zkusí si učitelskou profesi v moravském pohraničním městečku (natáčelo se v Mikulově). Zjistí, že místní mladý ředitel pedagogické práci moc nerozumí a skrývá se spíše za ideologická hesla a fráze o „třídním uvědomění“. (Což možná mnohému něco připomene i dnes…).

Problémy nastanou, když mladý učitel právem sníží známky protežovaným dětem místních funkcionářů včetně syna předsedy okresního národního výboru. Dovolí si dokonce se zastat proti předsedově synovi malého Lojzíka a pokusí se pomoci jeho matce, kterou ohrožuje její druh. Občané městečka podobné vměšování do „svých“ záležitostí vidí neradi, ředitel školy také potřebuje mít ve výkazech samé jedničkáře, a tak se učitel vrací zpět do Brna. V poslední chvíli se ho sice zastanou jak děti, tak samotný předseda ONV, ale už je pozdě.

Možná by stálo za to natočit remake tohoto filmu 50 let poté – zasazený do naší současnosti, s moderními pedagogickými poučkami a Radoslavem Brzobohatým v hlavní... Vlastně Jirkou Mádlem nebo Pavlem Liškou v hlavní roli. A samozřejmě s moderní tematikou homosexuality učitelů á la Venkovský učitel, ať je to peprnější a chodí na to (bulvární) diváci...

r

Něco navíc

Když mluvíme o DVD, ještě krátce něco k bonusové výbavě – najdeme zde jak skeny z dobového tisku (v případě Školy otců velmi zajímavé), fotografie, soudobou dokumentaci, filmografie, seznamy ocenění a účastí na festivalech, promluvy historiků (dr. Václava Merhauta u Krakatitu a dr. Jana Lukeše u Školy otců) a rozhovory po letech s Natašou Tánskou, Otakarem Vávrou, Ladislavem Helgem a Vlastou Chramostovou, která ve Škole otců představuje učitelovu manželku.

Jan Lipšanský