Banda zastydlých puberťáků, která nezákonně obývala vilu Milada, z ní byla včera vystěhována. Velmi těžce to nesla: Držela nesouvislou patetickou řeč k ministru Kocábovi, k médiím a k národu. Jejím obsahem byla zejména obžaloba systému, který je natolik zvrácený a dekadentní, že je ochoten podpořit i právo vlastníka nakládat se svým majetkem.

Ministr Kocáb se v servilním předklonu dostavil ke slyšení k vůdci smečky, aby mu k nohám složil slib náhradního objektu k obývání. Vydyndá jej prý z nějakého ministerstva či jiného orgánu státní správy nebo samosprávy.

Vůdce velkoryse přijal jak Kocába, tak nabídku některého z paláců. Ovšem s výhradou: Squatteři přijmou nové bydlení pouze tehdy, bude-li se jim líbit. Pochopitelně, přece nebudou bydlet někde, kde by nebyl výhled na lepá panoramata, kde by nebylo dost keřů k zanesení exkrementy a kde by se nedařilo trávě.

To všechno je v pořádku. Ministr Kocáb je hodný, jednoduchý člověk, navíc bývalý rocker, který má v podstatě povinnost stylizovat se do role ochránce alternativních způsobů života. Nezlobíme se na něj, jako se nezlobíme na mentálně retardované dítě, že na veřejnosti hýká a saje si palec. Rozumíme tomu a trochu nás to dojímá.

Já osobně se ovšem velmi zlobím na ministryni školství PhDr. Miroslavu Kopicovou, která postup ministra Kocába veřejně podpořila, včetně nabídky náhradního objektu pro squattery. Tato žena reprezentuje náš resort, je vrcholnou představitelkou učitelského stavu. Přestože momentálně nejsem v aktivní pedagogické služně, stále se učitelem cítím – Miroslava Kopcová mluví i za mě. A já se za ni stydím.

Distancuji se tedy veřejně od prohlášení ministryně školství a prohlašuji, že web Stolzová plně podporuje postup Ústavu pro informace ve vzdělání, který o vyklizení svého objektu požádal. Lacině populistické prohlášení PhDr. Kopicové odmítám. Pevně doufám, že objekt, který squatteři nakonec obsadí, bude rohanský palác.