Je tu březen, čas na novou anketu. Jaké byly výsledky té únorové? Stolzová se ptala, zda má Česká školní inspekce hodnotit vzdělávací výsledky žáků. Otázka je to na první pohled absurdní – pro co jiného bychom ji asi tak měli mít, že? Poměrné zastoupení odpovědí ovšem svědčí o tom, že ani v této věci nepanuje jednota.
Ankety se zúčastnilo celkem 171 čtenářů. Největší část z nich, plných 29 %, se domnívá, že Česká školní inspekce by vzdělávací výsledky žáků hodnotit měla – a že je tragikomické, že to nedělá. Osobně patřím právě do této skupiny. Instituce, která je ochotná zpucovat ředitele na tři doby za to, že se v jeho škole uplatňuje frontální výuka, a přitom si nezjistí, jestli toho žáci náhodou neumějí čtyřikrát tolik, co děti z vedlejší základky, kde se předpisově křepčí kolem ohně při projektu o indiánech, je prostě směšná.
Druhou nejvyšší podporu získal názor, že Česká školní inspekce by vzdělávací výsledky žáků zjišťovat neměla – protože by měla vůbec zaniknout. Tento radikální postoj zastávalo 28 % respondentů.
Třiadvacetiprocentní podpory se dostalo názoru, že Česká školní inspekce výsledky vzdělávání žáků zjišťovat nemá – má pouze sledovat průběh a podmínky vzdělávání.
Pouhá pětina (20 %) čtenářů si myslí, že ČŠI by nejen měla zjišťovat výsledky vzdělávání žáků, ale že to taky dělá. Upřímně říkám, že by mě zajímalo, o jaké výstupy tito účastníci diskuse své přesvědčení opírají.
Nová anketa se týká spolupráce. Je to téma, o němž teď diskutuji s jedním kolegou elementaristou a přijde mi stále zajímavější. Zúčastněte se březnové ankety. Vyjádřete svůj názor.
Petr Kukal
Čtěte!
