stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Stolzová upozorňuje na knižní rozhovor s někdejším ministrem školství
Vydáno dne 18. 02. 2004 (1388 přečtení)

Vloni vyšel v nakladatelství Portál knižní rozhovor s prof. Janem Sokolem "Nebát se a nekrást". Se souhlasem autora rozhovoru Mgr. Josefa Beránka z něj Stolzová nabízí krátkou ukázku.

Je možné stanovit nějaké společné klíčové hodnoty, k nimž by vzdělání mělo vést?

To je příliš abstraktní otázka. Před dvěma lety u nás vyšla Bílá kniha, a byla jakž takž přijata. Možná podobné diskuse zajímají teoretiky z univerzit, ale normální lidi zajímá, jak budou děti skládat maturitu, jak budou placeni učitelé, a tečka. S tím se nedá nic dělat. Maturita je důležitá, ale jen když skutečně něco vypovídá. Proto potřebujeme společnou aspoň část, to, co každý nutně potřebuje. Po mém soudu je to jazyk, mateřský a cizí, zacházení s čísly a nějaký náhled od fungování moderní společnosti. Ale to hlavní je, že by škola měla k učení motivovat, lákat, ne strašit. Škola nemůže být tak zábavná jako televize, jenže v televizi nemůže mladý člověk zažít radost z úspěchu, z vlastní práce. Přesvědčit se, že práce něco přináší. Tím se ovšem dostáváme k otázce kvality učitelů. A na tohle téma už dnes lidé také slyší.

Neslyší spíš rodiče na to, aby děti uměly angličtinu a pracovat s počítačem, a nějaké hluší znalosti pokládají za překonané?

Ale skutečné vzdělání, to je přece právě dnes ohromná výhoda. Když jsem byla mladý, cílevědomí rodiče honili své děti do těsnopisu. Mysleli si, že to je ta hlavní "klíčová dovednost"! Dnes také nemusíme děti drilovat třeba v Excelu, ale cizí jazyk jim bude dobrý vždycky.

Někdy se říká - přece se nebudeme nic biflovat. Představa, že se děti nemusí nic naučit, je zhoubná. Nerozumím, proč se dnes děti neučí nazpaměť básně. Přitom to je mnohem důležitější než učit se dějiny literatury. Naši otcové díky básním věděli, že jazyk není jen sdělovací kód, a měli v nich zářné vzory, co všechno se dá slovy říct. I ve vězení se mnozí lidé udržovali ve formě právě básněmi. A dneska kdo dobře vládne jazkyem, uplatní se všude.



( Celý článek! | Autor: redakce | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004