Školský zákon

Petra Buzková v úvodu krátce okomentovala Školský zákon, který měl být společně se zákonem o pedagogických pracovnících projednáván na dnes zahájené schůzi Sněmovny. Uvedla, že tento zákon, jakkoli nepředstavuje žádným osudově zlomový moment českého školství, přináší řadu nových věcí. Za zásadní změnu označila zejména rámcové vzdělávací programy (v kontextu jejího projevu bylo zřejmé, že hovoří především o rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání - RVP ZV). Podotkla, že změna, jíž představují, může být jistě nastolena i bez přijetí školského zákona, nicméně právě ten jí poskytuje podstatnou legislativní oporu.

Ministryně rovněž připustila, že se setkala s obavami škol, že podle RVP ZV nebudou schopny učit. V této souvislosti znovu (po kolikáte už?!) vysvětlila, že podle RVP ZV se ani učit nedá – jde o rámec vymezující podmínky, které musí škola naplnit při tvorbě vlastního školního vzdělávacího programu (ŠVP). Školy tím získávají široké možnosti, jak uchopit šanci na kurikulární proměnu – od toho, že ŠVP se může velmi blížit podobě stávajících vzdělávacích programů (Základní škola, Obecná škola, Národní škola) až po velmi inovativní a novátorské zpracování. Na závěr nejvyšší představitelka resortu konstatovala, že plánovaný přechod na rámcové vzdělávací programy významně posiluje autonomii škol.

Druhé téma, které ministryně označila ze klíčové, bylo téma státní maturity. Ta je podle jejích zkušeností dnes již většinou středních škol kladně přijímána a školy jsou na ni připravené. Její význam je např. v tom, že zjednoduší přijímací řízení na VŠ, neboť bude garantovat určitou minimální úroveň, pod níž by se žádný absolvent střední školy neměl pohybovat. Společná část maturity, která bude v případě přijetí zákona zavedena od roku 2008, bude obsahovat 3 předměty: český jazyk, jeden cizí jazyk a volitelný předmět. Student si bude moci volit z těchto předmětů: matematika, přírodovědný základ, společenskovědní základ a konečně informatika. Za jablko sváru označila ministryně zejména matematiku, za jejíž povinné prosazování do maturity byl napadán její předchůdce (Mgr. Eduard Zeman) a nyní je ona napadána za její volitelnost.

Zákon o pedagogických pracovnících

V další části konference promluvil náměstek skupiny II MŠMT PaedDr. Jaroslav Müllner. Ten hovořil zejména o zákoně o pedagogických pracovnících. Za významný ho označil z několika důvodů:

1) Je to poprvé, kdy vzniká zákon o této profesní skupině. Jako takový je signálem o tom, že společnost považuje tuto profesi za natolik významnou, aby její postavení bylo ošetřeno samostatným zákonem.

2) Zákon řeší několik věcí: Jednak definuje, kdo je pedagogický pracovník, jednak stanoví některé podmínky, které musí pedagogický pracovník splňovat pro výkon své profese (např. délka a základní parametry týkající se obsahu pregraduálního vzdělání). Takový předpis dnes neexistuje a řada vysokých škol produkuje absolventy, kteří pak nejsou disponováni k tomu, co si skutečně žádá školský terén.

3) V nejobecnějších parametrech naznačuje kariérní růst, který umožňuje učitelům postup o dvě, ve výjimečných případech i o tři platové třídy. Zamýšlené rozdělení je toto:
Začínající učitel – 11 platová třída.
Poté, co absolventa uvede jeho uvádějící učitel do běžného režimu výuky – 12 platová třída (tu pokládá dr. Müllner za většinovou, podle jeho slov je v ní dnes zařazeno 80 % učitelů).
Absolvování programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a současně výkon práce, která vyžaduje specifické znalosti a dovednosti (např. ICT metodik) zakládá u učitele nárok na specializační příplatek.
Studium vysokoškolského charakteru v rozsahu nejméně 4 semestrů + práce na odpovídající náročnější pozici – 13 platová třída.
Ve zcela výjimečných případech (spolupráce na celorepublikových a mezinárodních projektech) – 14 platová třída.

4) Zákon dále stanoví výši úvazku učitele.

5) Zaručuje šestidenní volno za účelem studia, kterýžto nárok lze, nebyl-li vyčerpán, převádět do příštího roku.

Dr. Müllner na závěr uvedl, že školský zákon a zákon o pedagogických pracovních spolu terminologicky i obsahově velmi souvisejí, a je tudíž správné, že jdou do Sněmovny spolu.

Diskuse

Z následné diskuse vybíráme:

Svatopluk Čech, ZŠ Libčany: Není zaručen soulad mezi obsahem RVP ZV a požadavky středních škol kladenými při přijímacím řízení na uchazeče o studium. Základní školy jsou tak limitovány přirozeným požadavkem rodičů, aby škola jejich děti připravila tak, aby u přijímacích zkoušek uspěly.

PaedDr. Müllner: Tento problém existuje a stoprocentně eliminovat jej patrně nebude možné nikdy. Příkladem legitimity takového postupu mohou být např. školy uměleckého charakteru, které budou vždy posuzovat také talentové předpoklady uchazeče o studiu. Nicméně do návrhu školského zákona jsou vloženy formulace, které by měly tomuto trendu bránit. Pokud ředitel SŠ vypíše výběrové řízení (a nevyužije jiných možností), neměly by jeho požadavky přesáhnout rozsah stanovený RVP ZV.

Ke zjednodušení přijímacího řízení by měl nadále přispět také uvažovaný mechanismus zjišťování výsledků vzdělávání žáků v 5. a 9. ročních. Výsledky těchto zjištění by mohly řediteli poskytnout validní obraz o úrovni uchazeče, a tím celý proces přijímání zjednodušit. Přehlížet nelze konečně ani neustále klesající počet dětí, který posléze povede k větší dostupnosti středoškolského vzdělání. Už dnes nastupuje do 1. tříd 90 tisíc dětí, oproti 130 tisícům současných deváťáků.

Zástupkyně jednoho z krajských pedagogických center: Rušení pedagogických center je chyba, reforma je vnímána velmi negativně.

Petra Buzková: Reforma je vnímána velmi negativně zejména pracovníky pedagogických center. Je zkrátka třeba resort zeštíhlovat a toto zeštíhlování se nebude týkat jen pracovníků pedagogických center, ale všech přímo řízených organizací. Pedagogická centra prostě přišla na řadu jako první. V současné době se připravuje podobná restrukturalizace u přímo řízených organizací pracujících s dětmi a mládeží.

Počet žáků v 1. třídách klesl o 40. tisíc, dochází k optimalizaci sítě škol. Proto musí klesat i počet zaměstnanců MŠMT a rovněž přímo řízených organizací. Je to tvrdé, je to nepříjemné, ale je to jediná možnost.

Zástupkyně ZŠ Kadaň: Jaký je rozdíl mezi RVP pro II. stupeň ZŠ a kurikulárním předpisem pro nižší ročníky osmiletých gymnázií?

Dr. Müllner: Žádný.

JUDr. Buzková: Tato skutečnost je odrazem snahy vyrovnat šance žáků II. stupně základní školy a žáků nižších tříd osmiletého gymnázia. Dalším krokem k dosažení tohoto cíle je možnost, aby žáci II. stupně ZŠ mohli skládat přijímací zkoušky do vyšších tříd osmiletých gymnázií, kterou školský zákon zavádí.

Zástupkyně ZŠ Ostrava: Jak bude Česká školní inspekce (ČŠI) hodnotit školní vzdělávací programy (ŠVP)?

Jaroslav Müllner: RVP ve třetí verzi se zase až tak neliší od současného stavu, školy si to jen mnohdy neuvědomují. Máme schváleny tři vzdělávací programy, které umožňují značnou variabilitu. Také je možné je vzájemně kombinovat a využít možností, které nabízejí všechny tři.

Co se České školní inspekce týká, v rámci ověřování RVP pilotními školami a vytváření dalších dokumentů (Modelový vzdělávací program, Manuál atd.) s inspektory intenzivně diskutujeme o kritériích hodnocení, hledáme vhodné mechanismy a principy, pořádáme společná pracovní setkání a semináře. Až budou na konci této dekády zaváděny rámcové vzdělávací programy plošně, věříme, že obě strany – inspekce i školy – budou připraveny a svá stanoviska budou mít vzájemně vyjasněna.

SIPVZ

Po diskusi vystoupili ještě pracovníci odboru Státní informační politiky ve vzdělávání MŠMT, kteří informovali o realizaci SIPVZ v loňském roce. Za nejzajímavější z jejich vystoupení pokládám zjištění vzešlá z jejich sběru dat: 82 % škol je připojeno k internetu trvale, 13 % modemem a 5 % není připojeno vůbec. Ze všech připojených škol je jich jen 20 % připojeno rychlostí 128 kb/sec. nebo vyšší, což je podmínka pro efektivní využívání většiny výukových on-line zdrojů. Více snad na www.e-gram.cz.

redakce