stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Stolzová se ptá neparlamentních stran na jejich názory na školství. Dnes: KORUNA ČESKÁ - Monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska
Vydáno dne 30. 03. 2004 (2347 přečtení)

Všichni víme, co pokládají vládní strany za své priority v oblasti školství. Víme to i o opozičních parlamentních stranách. Nicméně i malé neparlamentní strany si o školství něco myslí – redaktoři z Novy se jich na to ovšem neptají. Ptá se tedy Stolzová.
V polovině března jsem oslovil neparlamentní strany dostupné na internetu se třemi anketními otázkami. Doposud odpověděly tři. Dnes přináší Stolzová odpovědi poslední z nich, KORUNY ČESKÉ - Monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska. Je patrně zcela jasné, že zveřejnění všech došlých názorů nijak neodráží názorovou orientaci Stolzové. Přesto to připomínám.


Jako třetí zareagovala na anketu webu Stolzová KORUNA ČESKÁ – Monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska. Její odborný mluvčí pro otázky vzdělávání Mgr. Pavel Macků se nepřidržel struktury tří otázek, ale vyjádřil se k problematice českého školství souhrnně v sedmi bodech.

Odpovídá KORUNA ČESKÁ – Monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska

Největší problémy našeho školství

1) Absolutní nedoceňování významu vzdělávání ze strany vedení státu (viz statistické údaje EU - jedny z nejnižších výdajů na školství. Země, kde školství patří ke skutečným prioritám, patří ke špičce v mnoha oblastech, např. vzdělání= ekonomicky růst, pokles kriminality atd.).

2) Rušení malých škol, zvyšující se počet žáků na jednoho učitele a s tím nutně související výrazné snížení kvality výuky. Škola se pak omezuje jen na hlídání dětí.

3) Snaha omezovat výuku z hlediska patřičných vědomostí ve snaze: „Žák nemusí mít určité vědomosti, ale měl by umět je vyhledat.“ Tento směr je výborný pro VŠ, je dobré s ním začínat na SŠ, ale na ZŠ je jeho uplatňování v plné míře nevhodné, protože lidé musí mít v hlavě základní vědomosti, aby věděli, co vlastně mají vyhledávat, nehledě na rychlost, s jakou jsou dané informace k dispozici (např. „Proč umět zpaměti násobilku, když máme kalkulačku“, „Proč znát alespoň základy dějin vlastního státu, když je to psané v nějakých knihách.“ apod.).

4) Snaha státu sdružovat výuku některých předmětů - např. dějepis rozptýlit do výuky ostatních předmětů. Podobna řešení zvláště na ZŠ považuji téměř za zločin. Žáci na ZŠ potřebují mít vymezené hranice jednotlivých předmětů.

5) Zvyšující se centralizace při určováni náplně učiva a formy výuky a na druhé straně chybějící výstupní standardy např. při maturitních zkouškách.

6) Jako problematické vidím uplatňování zkreslené představy demokracie. Nejde vůbec o to demokracii ve školách zrušit, ale naplnit její podstatu a vhodně aplikovat do vzdělávání. Pozoruji totiž růst nerovnováhy ve výrazném posilování vědomí práv žáků a jejich rodičů za současného snižování vědomí povinností, které mají vůči ostatním lidem. Žáci a jejich rodiče jsou tím podporováni v představě, že demokracie znamená možnost dělat si, co chtějí. Učitelé jsou současně s tím stále více bezbranní při řešení zvláště kázeňských problémů.

7) Další problematickou věcí je integrace výrazně slabších žáků v důsledku omezování zvláštních a speciálních škol. Výrazně slabší žák totiž nemá šanci v běžné škole zažít v kolektivu ostatních úspěch, přestože jej učitel chválí za jeho práci, pozoruje, že je vždy slabší než ostatní. Tento problém by však bylo potřeba ještě prodiskutovat s několika dětskými psychology.

Mgr. Pavel Macků, KORUNA ČESKÁ

Další strany: Národní strana; Strana zelených; KAN

Čtěte!



( Celý článek! | Autor: redakce | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004