stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Stolzová přináší Otevřený dopis školních inspektorů ministryni školství
Vydáno dne 31. 05. 2004 (2379 přečtení)

Nevím úplně přesně, co si počít s anonymem. Nepopřát sluchu lidem, kteří nemají dost odvahy podepsat se pod svůj názor, je princip přijatý většinou civilizovaných kultur Západu. Současně to ovšem znamená, že bude oslyšen možná důležitý hlas, který by pod hrozbou sankcí z konkrétních úst patrně nezazněl. V daném případě otevřeného dopisu školních inspektorů ministryni školství o stavu České školní inspekce jsou mé pochybnosti menší o to, že informace o něm proběhla řadou médií a ministryně sama jej přijala jako vážný podnět k diskusi - o situaci v ČŠI hodlá hovořit přímo s ústřední školní inspektorkou. Otevřený dopis se tak stává předmětem zájmu nemalé části pedagogické veřejnosti. Jeho text však téměř nikdo nezná – webovou stránku, na níž byl k dispozici, její provozovatelé záhy zrušili. Stolzová jej nabízí bez dalšího komentáře.

Informace o stavu České školní inspekce

V ČŠI se v poslední době stupňuje napětí, které přerůstá do podoby velmi vážné krize. Vztahy mezi zaměstnanci jsou deformovány, organizace je v rozkladu a přestává plnit svou funkci. Příčinou tohoto stavu je neschopnost ústřední školní inspektorky řídit lidi.

Ústřední školní inspektorka není schopna delegovat kompetence. Důsledkem je ochromení akceschopnosti organizace, neboť nikdo z vedoucích pracovníků není oprávněn samostatně rozhodovat.

Organizační struktura organizace se neustále mění a komplikuje s cílem nikoli zvýšit produktivitu práce, ale centralizovat rozhodování.

Ústřední školní inspektorka přestala komunikovat s řediteli krajských inspektorátů, přestala vnímat problémy a potřeby organizace.

Ústřední školní inspektorka trpí až paranoidní podezíravostí a nedůvěřuje podřízeným. Tím dochází (nečitelné) k neustálému bytnění interních kontrolních mechanismů, které však nejsou využívány k odstraňování systémových nedostatků, ale k zastrašování a ponižování pracovníků. K absurditě je dovedeno hledisko hodnocení kvality práce – školní inspektoři jsou hodnoceni pozitivně, pokud na ně ředitelé škol píší pochvalné dopisy, a naopak negativně, pokud si ředitelé špatně fungujících škol stěžují.

Ústřední školní inspektorka se nerozpakuje používat metody práce, které si nezadají s metodami STB – podřízení jsou vyzýváni k anonymnímu udávání svých vedoucích.

Ústřední školní inspektorka není schopna motivovat a udržet schopné pracovníky. Není výjimkou, že noví školní inspektoři, jejichž zaškolení je velmi náročné, opouštějí organizaci zcela znechuceni již po velmi krátké době. Ze stejného důvodu odešla také řada zkušených odborníků.

Ústřední školní inspektorka není schopna stabilizovat personální obsazení klíčového odboru metodiky. Ten má za čtyři roky již čtvrtého ředitele, vždy s novým týmem spolupracovníků.

Ústřední školní inspektorka sebestředně prosazuje vlastní osobu na úkor prezentace organizace. Často veřejně zpochybňuje kvalitu práce svých podřízených a stylizuje se do role spasitele. Zneužívá svého postavení vedoucího organizace k ponižování lidské důstojnosti oponentů nevhodnými výrazy.

Produktivita práce se trvale snižuje, aparát ústředí se více než zdvojnásobil, aniž má zvýšení počtu zaměstnanců vliv na zlepšení kvality práce.

Důsledky krize jsou velmi vážné. Pracovní klima v ČŠI je neproduktivní, odpovědná a vysoce odborná práce je převáděna na umělé výkonové parametry, které slouží k nesmyslnému porovnávání krajských inspektorátů a jsou záminkou k postihování pracovníků. Školní inspektoři, kteří jsou do své funkce jmenováni ministrem školství, nemohou disponovat svou pracovní dobou (nečitelné) podle potřeb praxe a být v neustálém kontaktu se školami a s veřejností, ale jsou nuceni zbůhdarma (nečitelné) vysedávat v kancelářích. Porady nejsou vedeny s cílem vyřešit problémy, ale staly se pravidelnou příležitostí ke zpochybňování profesionality pracovníků, k ponižování a k perzekucím.

n

Výpověď ČŠI o úrovni vzdělávání a školské soustavy je neúplná a neobjektivní. Atmosféra trvalého stresu a nedůvěry vedla k tomu, že se inspektoři raději vyhýbají problémům a hodnotí školy nadmíru shovívavě. Rozsah státní kontroly se zužuje, kontrola se zaměřuje na pouhé formality. Z rozhodnutí ústřední školní inspektorky ČŠI přestala efektivně šetřit (nečitelné) stížnosti, a vzdálila se tak od života škol, rodičů, žáků a učitelů. Inspekční zprávy jsou rozvleklé, přetížené slovním balastem a pro svou nízkou vypovídací hodnotu neumožňují orgánům státní správy a samosprávy přijímat účinná opatření. Neustálé změny v metodice vedly k rozkolísání hodnotových kritérií a jsou jen další příčinou neobjektivního hodnocení. ČŠI také rezignovala na zjišťování a hodnocení výsledků vzdělávání, přestože má tuto povinnost ze zákona.

Text je doslovným přepisem dokumentu vytištěného ze stránek www.csi.mysteria.cz, které byly záhy zrušeny. To, co bylo v textu proloženě, uvádím proloženě, kurzívou je označenou to, co jsem musel pro nečitelnost faxu odhadnout. Zdrojem textu je nejmenovaná novinářka celostátního média, která dokument včas vytiskla.

redakce

Čtěte!



( Celý článek! | Autor: redakce | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004