stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Stolzová zve na výstavu Česká škola 1939-1945
Vydáno dne 01. 05. 2005 (1621 přečtení)

Výstava Česká škola 1939-1945 byla 29. dubna slavnostně zahájena v Pedagogickém muzeu v Praze. Jakkoli jde o expozici rozsahem velmi skromnou, je důstojnou připomínkou šedesátého výročí konce války a zejména nelehké situace českých škol v tomto období.

První dojem z výstavy je spíše rozpačitý. Převažují dva pocity. První: Výstava je více o vzniku protektorátu Čechy a Morava a průběhu okupace než o českých školách. Druhý: Expozice je primárně výstavou obrazů Helgy Hoškové – Weisové, školská tematika je spíše upozaděna.

Odmyslíme–li vstupní místnost s improvizovanou pokladnou, je expozice umístěna ve třech výstavních prostorách. V prvním sálku je představen zlomek z více než sta kreseb Helgy Hoškové – Weisové, které vytvořila jako dvanáctiletá v koncentračním táboře Terezín (blíže o ní viz zpráva z vernisáže). Jde o akvarely, které už v tomto věku prozrazují výtvarný talent, jenž se u Helgy Hoškové – Weisové v dospělosti plně prosadí, přivede ji do světových výstavních síni a konečně také k čestnému doktorátu College of Art v Bostonu.
Zajímavé na nich je zejména to, že jakkoli zobrazují život v terezínském ghetu, v podstatě na nich nefiguruje smrt. Dominantními tématy jsou jednak činnosti (improvizované koncerty v terezínských celách, fotbalový zápas na dvoře tábora zinscenovaný pro komisi Mezinárodního červeného kříže, odchod dětí na svépomocnou – a zakázanou – výuku, práce), dále sny (cesta do Prahy, představy o budoucnosti autorky a její přítelkyně) nebo narozeninová přání (dominuje motiv narozeninového dortu a znovu cesta do Prahy) a podobně. Jako by dětský pohled profiltroval všechny hrůzy nacistického koncentračního tábora na úroveň, jíž je ještě schopen snést, aby se úplně nezlomil. Jde o mimořádně působivá díla, pod jejichž bezprostředním dojmem vstupuje návštěvník výstavy do největšího sálu expozice.

Zde je instalováno dvanáct výstavních panelů mapujících vývoj českého školství pod vlivem nacistické okupace. Panely jsou přehledně označeny letopočty, doprovodné texty nesou vždy jen základní informaci, těžiště expozice leží v autentickém fotografickém a dokumentačním materiálu.
Úvodní panely jsou věnovány osobnosti studenta medicíny Jana Opletala a uzavření českých vysokých škol. Postupně je návštěvník seznamován s vynucenými změnami na dalších stupních a typech škol, přičemž zásadní zlom k horšímu představuje změna na postu protektorátního ministra školství v roce 1942. V tomto roce byl ministrem školství jmenován Emanuel Moravec, typický představitel aktivní české kolaborace s nacisty. Likvidační tendence vůči českému školství tím ze strany ministerstva významně zesílily. Z dalších exponátů zaujmou např. dvojjazyčná válečná vysvědčení (nacisté zavedli na území Protektorátu šestistupňovou klasifikační stupnici), listy z kroniky popisující povinné oslavy představitelů okupační moci a jejich válečných úspěchů i další materiály dokládající celkový kontext, v němž vzdělávání probíhalo (válečná kuchařka „Vaříme z přídělu“).

Poslední sál je pět věnován dílu Helgy Hoškové – Weisové, tentokrát ovšem jejím olejům ze šedesátých let, jimiž se umělecky vyrovnávala s terezínskou zkušeností. Utrpení a smrt jsou zde na rozdíl od dětských terezínských kreseb motivy dominantními, jakkoli často ztvárněnými v symbolické rovině (odlétající balónek, prázdné pískoviště, brýle a dětské střevíčky popravených židovských obětí apod.). Temná hrůza a bolest pak vyzařuje zejména z obrazů Děti I, II, trauma pošlapání židovské kultury a víry je ztvárněno v alegorickém Zneuctění Zákona.

Poslední sál nemá druhý východ, návštěvník tedy opouští expozici opět před střední výstavní prostoru věnovanou dějinám školství v letech 1939-1945 a vstupní sál s terezínskými akvarely. Až při odchodu a patrně ještě spíš při následném doznívaní dojmů a reflexi celého zážitku se tím prvotní rozpačitý dojem z organizace výstavy mění v poznání promyšleného autorského záměru kurátora výstavy. Teprve zarámovány syrovou hrůzou války v autentickém podání její přímé účastnice dostávají mnohokrát a v mnoha variantách viděné fotografie a dokumenty svůj skutečný smysl a rozměr. Za úředními formuláři se objeví živé (v lepším případě) děti, na nekvalitních černobílých fotografiích zahlédne vnímavý divák protektorátní život ve všech jeho barvách.

Výstava je přístupná do 29. května denně mimo pondělí a to od 10.00 do 12.30 a od 13.00 do 17.00 hod. Vstupné činí 20 Kč.

Petr Kukal

Čtěte!



( Celý článek! | Autor: Petr Kukal | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004