Včera vyšla na České škole informace Jana Wagnera o tom, že zaniká Středisko multilicencí, které léta fungovalo při Domu zahraničních služeb MŠMT. Tisíce škol díky němu získaly softwarové vybavení, na jaké by v běžných komerčních podmínkách nikdy nedosáhly. Klíčovou osobou jak Domu zahraničních služeb, tak Střediska multilicencí přitom byl Ing. Zdeněk Svoboda, CSc. Společně s Evou Kostkubovou, která ve Středisku multilicencí pracuje, je v diskusi ke článku označován nejen za vynikajícího odborníka a manažera, ale také za vzácného člověka, kterému šlo vždycky o dobro škol a vzdělávání. Jako takového jsem ho poznal také já a s tímto hodnocením se naprosto ztotožňuji.

Za důležitou část Wagnerova textu pokládám pak tento odstavec:
„Dlouholetá činnost Střediska multilicencí je spojena s prací Zdeňka Svobody, který z místa ředitele DZS přešel před čtyřmi lety po nástupu ministryně školství Petry Buzkové udělat pořádek do odboru SIPVZ. Dodnes vyzdvihované změny v SIPVZ jsou výsledkem jeho práce a práce jeho týmu do konce roku 2003. Jeho radikalní přístup k řešení deformace SIPVZ v letech 2001-2002 a orientace na Evropskou unii se ale staly důvodem jeho odchodu zpět do DZS k 1. lednu 2004. Nové vedení SIPVZ si přivlastnilo některé jeho úspěchy v bitce za spravedlivé dotace školám a výhodnější smlouvy s dodavateli ACOL a Českým Telecomem a dnes je prezentuje za své. Zdeněk Svoboda byl z funkce ředitele DZS odvolán koncem minulého roku krátce před svými 60. narozeninami.“

Bylo by možná dobré doplnit informaci Jana Wagnera o sdělení, které je smutným završením tohoto příběhu. Jak vím, Zdeněk Svoboda byl nejen odvolán z funkce ředitele, ale minulý týden dostal z Domu zahraničních služeb výpověď. Formálně se celá věc ošetřila tak, že místo, na které byl Ing. Svoboda po svém odvolání z funkce přeřazen, bylo nyní zrušeno a Zdeněk Svoboda dostal výpověď pro nadbytečnost.

Nevím, komu na MŠMT tak moc vadila jeho práce na European SchoolNet, jen se dohaduji, komu tak moc vadil on sám. Informované hlasy vážně hovoří o pomstě ze strany komerčního subjektu velmi zainteresovaném na dodávce infrastruktury (projekt P III) i souvisejících školení, nenávist náměstka Hrdého a pár lidí kolem něj vůči Zdeňku Svobodovi je veřejným tajemstvím. Výpovědní lhůta se někdejšímu řediteli Domu zahraničních služeb rozběhla pár dní po jeho šedesátinách. Zaděláno na ní ovšem bylo myslím ve chvíli, kdy sekce SIPVZ přešla pod skupinu 5 MŠMT.

V diskusi na České škole několikrát zazněla také výzva k protestům. Taková myšlenka rozhodně stojí za zvážení!