stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Stolzová přináší otevřený dopis ASUD ministru školství
Vydáno dne 14. 01. 2009 (2244 přečtení)

S ostudným zpožděním (mám ho již od Tří králů - mea culpa) přináší Stolzová Otevřený dopis Asociace učitelů dějepisu České republiky, o.s., ministru školství Ondřeji Liškovi. Tímto děkuji výboru ASUD a jeho předsedkyni PaedDr. Heleně Mandelové za jeho poskytnutí.

Asociace učitelů dějepisu České republiky, o. s.
History Teachers Association of the Czech Republic

Vážený pan
Mgr. Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy
a RNDr. Jindřich Kitzberger, náměstek ministra

V Praze dne 6. ledna 2009


Vážený pane ministře,
vážený pane náměstku,

v posledních týdnech uplynulého roku vzbudila zvýšený zájem veřejnosti, médií i dílčí reakci ministerstva zpráva o úrovni českých žáků, která se podle několika evropských průzkumů stále snižuje.

Kdyby se průzkum týkal i dějepisu, mateřského či cizích jazyků, byly by výsledky obdobné. Připomínáme celoevropský projekt Mládež a historie (u 30 tisíc patnácti- až šestnáctiletých studentů), kde jsme se v řadě položek umístili v dolní části tabulky, někde dokonce jako poslední.

1. Na zjištění neuspokojivých výsledků a jejich příčin však nepotřebujeme mezinárodní zkoumání. Slabé výsledky výuky jsou důsledkem nepromyšlené a s nejlepšími odborníky nekonzultované činnosti ministerstva i nekvalitní práce VÚP v tvorbě osnov.

Podílí se na nich i mnohaletá neochota akceptovat hlasy učitelů – praktiků s jinými než jednostranně liberálními názory. Velký vliv má dlouhodobé zanedbávání rozvoje didaktik mnoha předmětů při vzdělávání budoucích učitelů na VŠ i chybějící další vzdělávání pedagogů – v míře, se kterou se nesetkáváme nikde v Evropě.

Na nedostatky, ohrožení kvality a podmínek dějepisné výuky upozorňovalo několik set členů ASUD i dalších učitelů – účastníků letních škol historie od poloviny 90. let v několika dopisech ministrům školství, v rozborech a návrzích změn. Po roce 2000 jsme několikrát vyslovili svou nespokojenost s pojetím, obsahem i formou přípravy RVP D ve svých vyjádřeních k 1. a 3. verzi RVP ZV (kde bylo m. j. ve čtyřech ročnících celkem jen 6 hodin D) a k RVP pro gymnázia, adresované vedení MŠMT a VÚP. Nikdy jsme však nedostali odpověď, nebyli přizváni k věcné diskusi. Naopak jsme byli veřejně nařčeni z neschopnosti, nekalých úmyslů a obdařeni nálepkou lidí, kteří nechápou navrženou reformu. A také potrestáni v podobě odebrání finanční dotace pro práci naší asociace. Naše výhrady i přesto nadále trvají.

Výsledky českých žáků v mezinárodním měřítku našim obavám bohužel dávají za pravdu, byť se tentokrát jedná o předměty, které lze měřit a výsledky lépe zobecňovat. Obdobně byly v minulosti zjišťovány a nepříliš dobře hodnoceny dovednosti našich žáků při práci s textem a výše zmíněným historickým projektem.

Výrazné změny v obsahu, metodách výuky i vztazích mezi žáky a učiteli na školách považujeme za nezbytné, avšak s obsahem, formou a přípravou učitelů odpovídajícími současným potřebám a také s využitím pozitivních hodnot tradic našeho školství, které má odkaz Komenského a od počátku 19. století patřilo v Evropě k nejúspěšnějším.

2. V uplynulých dnech jsme se dozvěděli, že trend vytěsňování výuky dějepisu a humanitního vzdělání na našich školách pokračuje. Opět pak za neznalosti žáků budou z nezájmu, nedbalosti a neschopnosti napadány školy a učitelé dějepisu.

VÚP rozpracovává RVP dějepisu pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií a to tak, že celý obsah dějin je vtěsnán do 1. a 2. ročníku jako „připomenutí“ toho, co již žáci znají ze ZŠ (event. primy – kvarty). Poslední dva ročníky, pokud do nich některé školy dějepis zařadí, mají mít podobu jakýchsi vybraných tematických bloků. Tuto variantu zřejmě přijmou pragmaticky zaměřené školy s odůvodněním možnosti volitelných seminářů (někde se tak děje i nyní). Mnozí učitelé dějepisu, mezi nimi i členové ASUD, se snaží vzbudit zájem všech studentů o nejnovější dějiny i řadou mimoškolních aktivit, ale ty nemohou nahradit pravidelnou výuku, jejíž úroveň je závislá také na hodinové dotaci v průběhu celé školní docházky.

Společným cílem členů ASUD i vedení Sdružení historiků bylo a stále je zajistit výuce dějepisu v nových podmínkách demokratické společnosti postavení, jaké může v této oblasti vzdělávání naplnit oprávněná a zdůrazňovaná očekávání společnosti a zajistit výsledky srovnatelné se státy s vyspělým školstvím. Až na dočasné zařazení dějepisu i do 4. r. gymnázia od r. 1991 se situace v počtu hodin D postupně zhoršovala a dnes je na úrovni, na jaké nebyla (s výjimkou nacistické okupace) v ČSR/ČSSR/ČR nikdy. Přechodný účinek měla velká podpora školního dějepisu na gymnáziích v roce 1995 ze strany historické veřejnosti, kdy MŠMT místo dvou let dějepisu zařadilo tento předmět i do ročníku třetího – ačkoliv i to je nedostatečné. Nyní se vrací k původnímu pokynu, tj. za 4 roky celkem 4 hodiny povinného dějepisu. A to i přesto, že v některých zemích je historie dokonce povinným maturitním předmětem.

Z mnoha důvodů vyřazení dějepisu z 3. a 4. ročníku (septimy a oktávy) gymnázií považujeme za neblahé, neuvážené, v konečném důsledku likvidující historické vědomí velké části mladé generace. Právě ve věku sedmnácti až devatenácti let jsou studenti schopni lépe do hloubky pochopit minulé děje i vzrůstající nebezpečí pramenící z oživování společnost ohrožujících ideologií a zaujmout žádoucí občanské postoje. Proto chceme znovu zdůraznit nedostatečné postavení historie v učebních plánech pro všechny všeobecně vzdělávací i odborné školy, potřebám vzdělání a utváření historického vědomí neodpovídající podklady k výuce v osnovách a jiných dokumentech z let 1992–2003 a další neuspokojivé podmínky výuky. Chceme i připomenout naše předchozí konkrétní návrhy a také mimořádné úsilí historiků z konce 90. let přispět v této oblasti k nápravě.

3. V současné době považujeme za ohrožení úrovně školního dějepisu a závažný negativní jev i požadavky RVP, aby na školách stále více všestranně pracovně zatěžovaní učitelé (i neaprobovaní) museli kromě metodického zpracování a realizace výuky ke splnění mlhavě formulovaných výstupů dokonce podle vlastního posouzení sami vybírat veškerou faktografii světových, evropských i národních dějin – na každé škole jinak. To nemůže vést k žádoucím výsledkům – porozumění a hodnocení pozitivních i negativních jevů a dějů minulosti i jejích velkých postav pro občanské postoje mladých lidí v současnosti nebo pro vytváření pozitivních vztahů mezi různými etniky, národy a náboženstvími v Evropě. Komplikace nastanou i v oblasti tvorby učebnic. Tato praxe znemožní dosahovat cílů stanovených dokumenty MŠMT i těch, které pokládáme za žádoucí pro naše žáky i naši zemi.

Chceme připomenout i okolnost, že na znalosti žáků a studentů z našich i obecných dějin je upřena mimořádná pozornost veřejnosti i médií a zjištěné výsledky jsou (zcela právem) shledávány neuspokojivými. Při každé příležitosti, zejména historických výročích, v projevech politiků i veřejných činitelů všech zaměření a politického smýšlení jsou vyslovována vzletná slova o tom, že každý občan státu musí dobře znát minulost své země, její velké osobnosti a jejich činy a být na ně hrdý. Položit k tomu ve škole základ není za podmínek, jaké jsou dějepisu ve škole poskytovány po roce 1990, splnitelné. Takové apely jsou proto jen frázemi, jaké od řečníků očekává široká veřejnost.

4. Považujeme za svou povinnost připomenout naše předchozí bezvýsledné úsilí a znovu zdůraznit trvale neuspokojivé podmínky školního dějepisu v časové dotaci předmětu, v nezabezpečení výuky moderními pomůckami a nedostatečném dalším vzdělávání učitelů a také svou ochotu na změnách se podílet. Současný stav neodpovídá podmínkám obsaženým jako předpoklad úspěchu reformy v tzv. Bílé knize MŠMT z roku 2000; ani slib náměstka J. Müllnera z naší schůzky s ministryní P. Buzkovou v červnu 2003 nebyl splněn.

n

Značná nechuť, v některých případech i odpor pracovníků VÚP a MŠMT k jednání o pozitivních změnách s širokou odbornou veřejností zdá se naznačovat, že již déle klesající úroveň vzdělanosti v naší zemi (kterou u současných studentů konstatuje i řada závažných vystoupení a příspěvků vysokoškolských pedagogů) je úmyslem – že je cíleným záměrem skupiny lidí, které nedokážeme identifikovat. Připomínáme si také, že na zmíněné schůzce nám Vaše předchůdkyně – ministryně Petra Buzková sdělila, že nic nemůže změnit, že si nedovedeme představit tlaky, jakým je ministerstvo vystaveno.

Děkujeme za pozornost, kterou jste věnoval našemu dopisu.

Výbor ASUD
L. Bursíková, E. Gladkovová, E. Kunstová, H. Mandelová, P. Martinovský, I. Pařízková, L. Šmejda, E. Zajícová

za výbor ASUD předsedkyně



( Celý článek! | Autor: Petr Kukal | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004