stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Stolzová doporučuje zrušení akademických titulů!
Vydáno dne 20. 05. 2010 (2640 přečtení)

DISKUSE AKUTALIZOVÁNA 21. 5. 2010

Podle mého střízlivého odhadu studuje minimálně třetina vysokoškoláků výhradně kvůli získání akademického titulu. Zrušení tohohle komického rezidua minulého a předminulého století by tak mohlo být rychlou, snadnou a levnou cestou ke skokovému zvýšení kvality vysokoškolského vzdělávání. Do univerzitních poslucháren by znovu zasedli ti, kteří mají zájem o daný obor, předpoklady pro jeho studium a úmysl se mu v budoucnu věnovat. Úroveň studia by se už nemusela uměle snižovat kvůli snobům, kteří mají plnou peněženku a prázdnou hlavu. Zrušme tituly!

Diskuse kolem vysokoškolského vzdělání neberou konce. Odpovědnější část akademické obce a představitelů veřejného života už nějaký čas poukazuje na jeho klesající kvalitu. "Jako člověk, který je současně vysokoškolským profesorem, trpím, když vidím, jak jako houby po dešti rostou další vysoké školy, fakulty, katedry," vyjádřil se nedávno prezident Václav Klaus. "To, že co Čech, to vysokoškolák, je prostě tragický omyl, tragický omyl nemoderní, a chci-li zesílit kritiku a nazlobit někoho, pak říkám, že toto extrémně extenzivní rozšiřování vysokého školství je druhým největším atakem na kvalitu vysokého školství po komunistických čistkách po roce 1948." Neřekl bych to pregnantněji.

Politická reprezentace poplatná nařízením Evropské komise a hysterická z jakékoli statistiky, která ukáže, že v České republice je méně vysokoškoláků na metr čtvereční než třeba v Lucembursku, si nic podobného nepřipouští. Nejenže se počet nových vysokých škol nepokouší nijak regulovat (už jich máme na 10 milionů obyvatel 73), ale mnozí politici jejich vznik aktivně iniciují - viz. například Královská univerzita hejtmana Davida Ratha.

Jak se hraje na vysokoškoláka

Důvodů, které k této dokonalé devalvaci vysokoškolského vzdělání vedou, je několik. Především je to populismus. Lid chce chléb a hry. Je-li v krizi méně chleba, nechť je více her - například na vysokoškoláka. Hra na vysokoškoláka má banálně jednoduchá pravidla: Zaplať odpovídající školné a navštěvuj naši vysokou školu (nebo ne); studuj zde zvolený obor (nebo ne); absolvuj dostatečný počet libovolně opakovaných zkoušek (nebo ne) a za tři roky resp. pět let (nebo za dva měsíce) si vyzvedni bakalářský nebo magisterský diplom. Pokud do školy netrefíš, protože jsi tu nikdy nebyl, pošleme ti ho poštou. To všechno ti umožníme díky tomu, jak jsme nastavili systém. A ty nás vol.

S tím přímo souvisí ekonomické důvody. Vysoká škola je dnes továrna jako každá jiná. Dělníci vědy a umění tu vyrábějí absolventy jako skláři vázy. Materiál je stále nekvalitnější, písek hrubý a sklovina nečistá, sklo při prvním pokusu do něj cokoli vybrousit praská, takže se o to už nikdo ani nesnaží. Ale zavřít se to tu nemůže, protože akademici by přišli o práci. Dost na tom, že na pracáku stojí frontu ti skláři.

Univerzita s milionem studentů

Vyprávěl mi v pondělí kamarád vysokoškolský pedagog, že má na semináři 50 lidí. Na semináři! Co tam, proboha, s padesáti lidmi děláš? ptám se ho. Nic, odpovídá nevzrušeně. Jinde je na přednášce 400 lidí. Sto je v aule, dvakrát 150 jich sedí ve dvou promítacích sálech, kam je přednáška v reálném čase digitální kamerou přenášena. Kdo nechce do sálu, může přednášku shlédnout doma přes internet. Je tohle ještě univerzita v tom smyslu, v jakém se univerzitě rozumí tisíc let?
Samozřejmě že není, univerzita je především obrazem společenství. Na Anadolu University v Turecku studuje 1,3 mil. studentů – distančně, pochopitelně. Jeden milion tři sta tisíc. Na jedné škole. A řada našich expertů na vzdělávání je z toho nadšená. Vymknuta z kloubů doba šílí…

Všechno je to proto, že co student, to peníze - školné, nebo příspěvek od státu, to je fuk. Gaussova křivka bude pro tyto účely klidně prohlášena Gaussovou přímkou - předpoklady pro vysokoškolské vzdělání máme všichni. Jen je třeba vhodně nastavit kritéria.

Evropa 2020

Nikoli zanedbatelný je také vliv EU, které se naše politická reprezentace potřebuje zalíbit. V souladu s Boloňskou deklarací tedy šmahem strukturujeme studium všech oborů, ačkoli víme, že pro bakaláře psychologie nebo učitelství prostě nebude uplatnění. Plníme kvóty, uměle navyšujeme počty vysokoškoláků, kteří by za normálních okolností s bídou odmaturovali. V březnu letošního roku zveřejnila Evropská komise plán "Evropa 2020", podle kterého by mělo za 10 let mít 40 % lidí ve věku 30 až 34 let vysokoškolský titul. Ano, právě takhle: vysokoškolský titul. A v tom to možná všechno je.

Zrušme tituly

Přemýšlím o celé věci nějaký čas a dospěl jsem k závěru, že vedle systémových změn (změna pravidel akreditace vzdělávacích programů, změna pravidel financování atd., atd.) existuje snadný, rychlý a velmi levný způsob, jak kvalitu vysokoškolského vzdělávání skokově zvýšit. Je jím úplné zrušení akademických titulů.

Nemyslím to jako žert ani jako provokaci, přestože se to na první pohled zdá absurdní. Ve skutečnosti tomu ale vůbec nic nebrání. Všechny zákonné kvalifikační podmínky jsou vázány výhradně na absolvování vzdělávacího programu předepsaného stupně, snadno definovatelného pomocí mezinárodní soustavy ISCED. Nikdy na titul. Učitel musí vystudovat učitelský obor na pedagogické nebo jiné fakultě a splnit podmínky, které definují ISCED 5A. O titulu ani slovo. Stejně tak právníci, psychologové, lékaři. Zrušení titulů by nijak nezasáhlo soustavy kvalifikací, zákonné požadavky na výkon profese, prostě nic. Masaryk dokázal zákonem 61/1918 Sb. bez problémů zrušit šlechtické tituly. Jen u nás, bez ohledu na stav trvající v sousedních státech. Nebylo to možná zpočátku všem úplně příjemné, ale nestalo se vůbec nic.

Udělejme totéž s akademickými tituly, tím nesmyslným reziduem zbujeným v minulém století - a třetina dnešních aspirantů na vysokoškolské vzdělání o ně okamžitě ztratí zájem. Všichni ti snobi Markem Bendou počínaje a sekretářkou obecního úřadu v Dolním Klacíkově konče. Tito lidé nechtějí studovat žádnou školu, nechtějí získat žádnou kvalifikaci pro výkon profese, protože ji ve skutečnosti nezamýšlejí vykonávat a nikdy o tom ani neuvažovali. Školu si vybrali, protože byla blízko, protože bylo nejsnazší se na ni dostat, nebo proto, že jim to Kindl nabídnul. To jediné, oč jim jde, jsou ta dvě, tři nebo čtyři písmenka na vizitce, o nic jiného.

Rád bych tuhle otázku trochu zmapoval; prosím proto všechny, kdo mi mohou nezištně poskytnout jakýkoli podnět, námět, (právní) radu, procesní doporučení, kohokoli, kdo má zkušenost s podáváním podobných podnětů příslušným institucím, aby mi napsali (pod mým jménem dole v rubrice "autor" je můj e-mail). Věřím, že taková iniciativa může mít smysl, i kdyby nakonec k zamýšlenému cíli nevedla. Ale téma absurdity a zbytečnosti akademických titulů by se po mém soudu otevřít mělo.

Petr Kukal

DISKUSE
Vzhledem k tomu, že na článek začínají chodit ohlasy, zřizuji zde diskusní prostor, kam je budu sypat tak, jak přijdou. Reagujte prosím na mém e-mailu pod odkazem "Autor".

Reake na článek (21. 5. 2010, 15:47 hod.)
Dobrý den,
reaguji na článek "Stolzová doporučuje zrušení akademických titulů!".
V zásadě souhlasím, vidím zde však jednu nedomyšlenost. Vyzněním článku mimo jiné je, že pokud se tituly zruší, nebude tlak na získání VŠ studia lidmi, kterým o vzdělávání nejde. Bohužel pro vykonávání některých funkcí veřejné správy je daný požadavek na dosažené VŠ studium - což se projevilo např. v případě Plzně, kde vysokoškolské vzdělání získávali policisté, kteří by jinak nemohli v těchto funkcích působit.
Navrhoval bych proto spíše trochu jiné řešení:
- Neregulovat získávání titulů - ať si ho dává nebo používá, kdo chce. Tím dojde k jejich inflaci a titul by přestal být prestižní. Personalisté pak rychle začnou rozlišovat, kde byl titul získán - s tím, že při přijímacím pohovoru bude mít zcela jinou váhu titul dejme tomu z UK a jiný z pobočky ČZU v Klatovech).
- Zrušit vazbu většiny pozic ve státní správě na dosažené vzdělání. Tam, kde by to bylo obtížné (medicína), podmiňovat práci ziskem vzdělání na taxativně vyjmenovaných školách.
- Neregulovat ani nedotovat soukromé školy - ať si na nich studuje kdo chce co chce, ale za své.
Jiří Beran

Souhlasím! (20.5.2010, 14:50)
Dobry den,
četl jsem dnes Váš článek Stolzová doporučuje zrušení akademických titulů. S Vaším názorem se naprosto ztotožňuji. Mám zkušenosti ze dvou soukromých vysokých škol. Své „zážitky“ jsem psal novinářům, kteří se zabývaji školskou tematikou, leč marně. Naprosto se ztotožňuji s názorem prof. Liessmanna, který tak pregnantně vyjádřil v knize Teorie nevzdělanosti (doporučil jsem panu ministru Liškovi, aby si ji prečetl - to když mi odpověděl, že žádnou takovou knihu nezna…).
Co se počtu studentů v posluchárnách týká, je to jen jedna z mnoha zhovadilostí, které se v současnosti na VŠ dějí. Na jedné soukromé VŠ jsem odhalil asi 16 plagiátů seminarních prací v předmětu matematiky. Vedoucí katedry mi, na mou žádost o potrestátní plagiátorů, dal radu, abych raději příště žádnou seminární práci nezadával. Na jiné soukromé VŠ jsem po negativním hodnocení studenty (přísný, příliš úkolů, puntičkář…) dostal radu, abych se přizpůsobil nejslabším. Namítal jsem, že nejlepší studenti si naopak stěžují na nenáročný obsah předmětu… Rada však zněla, abych se přizpůsobil nejslabším, neboť nejlepší si obvykle stežují méně… Po několikaleté praxi mám chuť školství definitivně opustit. Nikdo nechce slyšet pravdu. Popírači Gausse vítězí.
S přátelským pozdravem
Martin
(celé jméno autora je mi známé; z pochopitelných důvodů jej nezveřejňuji, stejně jako názvy konkrétních vysokých škol)



( Celý článek! | Autor: Petr Kukal | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004