stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Stolzová k novému ministru školství
Vydáno dne 07. 09. 2010 (1619 přečtení)

Začal nový školní rok, první pro nového ministra Mgr. Josefa Dobeše. Popravdě musím říct, že většina kroků, které pro oživení resortu navrhuje, se mi líbí, právě tak jako jsou mi sympatické některé jeho názory.

Pojďme si nejdřív odbýt to slabší. Nápad s náborovým příspěvkem 180.000,- Kč byl tak šílený, že k nezadru byl odsouzen od samého počátku. Představa, že úroveň českého školství pozvedne přílivová vlna mladých nezkušených absolventů, navíc infikovaných nejhoršími zlozvyky současných reformě pedagogických směrů, byla skutečně úsměvná. Co by tento juvenilní nápad udělal s atmosférou ve sborovnách, je patrně jasné.

Pětina maturantů pohoří

V některých jiných směrech je ovšem ministr Dobeš příjemně realistický. Po 14 letech dokázal prosadit státní maturity. Nehodlám se pouštět do analýzy toho, zda jsou ve stávající podobě dobré, nebo ne - a ani on zjevně nemá takovou ambici. Pragmaticky tvrdí, že teď je třeba je spustit a za pochodu odladit.

Co je ovšem ještě sympatičtější, je jeho pohled na míru náročnosti. Všichni ministři před ním řešili otázku, jak přizpůsobit úroveň maturity úrovni absolventů maturitních oborů na středních odborných učilištích. Rozený komik Ondřej Liška se dokonce vytasil s nápadem posouvat bodovou hranici určující úspěšné složení státní maturity až podle toho, kolik procent maturantů by u ní neuspělo. Jeho představa byla, že pokud u státní maturity neprojde 5 % studentů, bude hranice pro statut "prospěl" dodatečně snížena. O podobných absurditách Josef Dobeš ani neuvažuje. Veřejně prohlásil, že by nebylo žádnou tragédi, kdyby neúspěšnost u státní maturity dosahovala 15-20 % (což je běžný standard třeba v Nizozemí). V některých segmentech škol by prý mohl dosahovat taky až 40 %!

Cílem přitom není zdecimovat nebohé středoškoláky a dovést jejich studijní kariéru k řízenému krachu, jak mu podsouvají oponenti, nýbrž zvýšit prostřednictvím státní maturity kvalitu vzdělávání. Samozřejmě! Střední školy jsou plné dětí s minimálními studijními předpoklady, které si tam ředitelé uměle pěstují, aby z nich mohli sklízet normativy. Je jim naprosto lhostejné, koho přijmou, vůči uchazečům necítí ani minimální odpovědnost. Student je pro ně jen čárkou ve výkazu, za kterou čerpají peníze, aby se ještě tenhle rok udrželi. Aby raději padlo učiliště o dvě ulice dál.

Zpátky do učilišť

Právě obory zakončené výučním listem se za posledních 10 let propadly o 44 %. O slušného řemeslníka, který by navíc mluvil jinak než ukrajinsky, u nás dnes prostě nezavadíte. Zato středoškoláků s maturitou na úrovni opakovacího zkoušení v šesté třídě je všude jako máku. A právě státní maturita, resp. její náročnost, by mohla vést k tomu, že se školy i rodiče konečně proberou. A že méně studijně zdatní uchazeči se půjdou vyučit obor, který je bude uspokojovat, protože ve studiu nebudou trvale selhávat, který je bude dobře živit a který jim zajistí úctu a vážnost ve společnosti. Protože asistentka s maturitou, která ani po osmé nevytiskne deset adres na deset štítků tak, aby se tam vešly, je komické figurka, zatímco šikovná kadeřnice nebo cukrářka je pravé požehnání.

Důraz na zvýšení úrovně středních škol, třeba skrze státní maturity, ovšem není jediným rysem nového ministra, který mi konvenuje. O Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání v rozhovoru pro Učitelské noviny uvedl doslova: "Občas mě děsí, že tahle neskutečná liberalizace a individualizace vzdělání mohla být nápadem jen nějakého úředníka nebo politika".

Srovnávací testy

A konečně srovnávací testy žáků 5. a 9. tříd. Mgr. Dobeš jako psycholog má k testům blízko a podle všeho chápe nejen jejich limity, ale i dalekosáhlé možnosti. Odborníci a hlavně "odborníci" se pochopitelně bouří - testy prý budou zpětně ovlivňovat obsah vzdělávání (výuka se stane přípravou na toto testování). A hlavně - na základě výsledků testů by se mohly začít vytvářet žebříčky škol, což by bylo údajně nespravedlivé, protože všichni by srovnávali hodnoty na výstupu, aniž by kdo znal hodnoty na vstupu.

To může být a asi i je pravda. Přesto se domnívám, že pokud se výsledky takhle okomentují, není jejich zjišťování ničím nepatřičným. Těžko můžeme ovlivňovat systém, jehož kvalitu nemonitorujeme. Jedna ze základních projektových pouček říká: Co neměřím, neřídím.

Krom toho nám zoufale chybějí standardy toho, co má žák po 5. a 9. ročníku umět. Tzv. očekávané výstupy v RVP ZV je nemohou nahradit, to není žádný standard, to je slohové cvičení na téma "čím bych chtěl být, až budu velký". Ty zatracované testy by takový provizorní standard mohly na kratší či delší čas suplovat.

Zrušme nesmyslné ústavy

Ale je těch věcí víc, za všechny další třeba Dobešovo prohlášení, že institucí zřizovaných ministerstvem je příliš mnoho. To rozhodně je - pokud by jich nový ministr pro začátek zrušil třetinu, nestalo by se patrně vůbec nic. Počkejme si na to, co z těchto plánů se ministrovi podaří prosadit. Já mu každopádně budu držet palce.



( Celý článek! | Autor: Petr Kukal | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004