stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Vyjádření ASUD ke vzdělávacím standardům
Vydáno dne 21. 02. 2011 (1523 přečtení)

Před pár dny oficiálně skončila diskuse k budoucí podobě vzdělávacích standardů, jíž 17. 1. 2011 vyhlásilo MŠMT. Svůj příspěvek zaslala ministru školství také Asociace učitelů dějepisu, jejíž názory na podobu vzdělávání u nás se dlouhodobě shodují s názorovou orientací tohoto webu. Jsme proto rádi, že můžeme vyjádření ASUD nabídnout čtenářům Stolzové.

K DISKUSI O STANDARDECH A TESTECH
– vyjádření výboru ASUD

„Standardy“ již před asi patnácti lety ministerstvo zpracovalo a vydalo jako podrobné vymezení cílů a kmenového učiva pro základní školy a čtyřletá gymnázia. Vloni nebylo uzavřeno jednání o "standardu (kvalifikovanosti, vlastností) učitele", nyní tedy zřejmě jde o další obsah pojmu - formulování konkrétních vědomostí a dovedností, které by měli žáci ovládnout v jednotlivých etapách školní docházky. Výbor ASUD se zabýval žádostí MŠMT a VÚP k učitelům o vyjádření k tomuto tématu a k testování. Vycházíme v něm z dlouholetých zkušeností ze své práce ve školách i z názorů učitelů – členů ASUD z diskusí, anket a dotazníků z našich vzdělávacích akcí.

1. Koncept RVP/ŠVP považujeme od samého počátku za pro naše školství nevyhovující, nevhodný – v zemích, kde bylo něco podobného zavedeno, se systém neosvědčil (Německo); ve svých hodnoceních RVP ZV i G jsme od roku 2001 upozorňovali na nebezpečí plynoucí z nedobře koncipovaných a někde vágních RVP. Dnes dochází k jakési schizofrenii – autoři a VÚP RVP hájí, spolu s nimi někteří učitelé, jiní poukazují na jejich vážné nedostatky, ministerstvo chce blíže nedefinovanou reformu, která má vzniknout z diskuse.

2. K hodnocení českých žáků v různých průzkumech a zprávách (TIMSS, PISA, McKinsey apod.).
Za příčiny toho, že výsledky žáků ČR se ocitají na dolních místech tabulek evropských i jiných států, považujeme dlouholetou nekoncepčnost školského systému, bezbřehost, pseudoliberalizaci a nepřipravenost učitelů na nové přístupy a metody (didaktika, prezentace učiva, ICT, hodnocení atd.), také zhoršující se složení učitelských sborů; proto čím dříve si řekneme, co chceme a jak toho chceme dosáhnout, tím dříve se snad situace pohne kupředu.

3. Mluví se o nové reformě.
- Domníváme se, že „reforma reformy“ (náprava neuspokojivého stavu) by se měla stavět od základu - měla by vycházet z cílů vzdělávání a výchovy v ČR v souladu s potřebami kulturního Evropana i z konkrétního obsahu předmětů s ohledem na to, čím mají obohatit žáky; měla by přímo navazovat na Bílou knihu prof. Kotáska z roku 2001, kde se mj. píše o předpokladech úspěchu reformy a o Národní radě pro vzdělávání, která však ustavena nebyla; jde o práci náročnou – na potřebnou analýzu, kvalifikovanost autorů i na čas.

- Vymezení pojmu standardy: Není zcela jasné, do jaké míry jde v souladu s výchovnými i vzdělávacími cíli o poznatky předmětů (faktografii) a do jaké míry se mají vymezovat hlavně dovednosti žáků (jak to předvádějí ukázky na webu VÚP kopírující RVP); domníváme se, že ke zlepšení by nevedlo, kdyby obsah (standardy, testy) všech předmětů navrhovali jen učitelé; vstupy i výstupy školního vzdělávání (obecně i konkrétně) by měly být zpracovány, formulovány a důkladně prodiskutovány týmem složeným z pedagogů, nejlepších odborníků jednotlivých „předmětů“, učitelů a didaktiků a účastnit by se měli i pedagogičtí psychologové – jak je to zvykem v zemích s vyspělým školstvím; zamezilo by se diletantským řešením; žádoucí by mělo být i navržené rozvržení faktografického obsahu do ročníků.

- Na uvedeném základě by pak mohly nebo měly být stanoveny a prodiskutovány cíle, obsah a formy testů sledujících srovnatelné výsledky – v oblasti poznatků i dovedností.

- Svoboda učitelů a odpovědnost škol spočívá ve způsobu realizace a využití vymezeného obsahu výuky, jimiž je cílů dosahováno; záleží na učitelské tvořivosti, schopnosti motivace žáků, nápaditosti a pestrosti forem práce metodami, které jsou učitelům blízké (tak jak tomu bylo i ve školách, které představují pozitivní tradice našeho školství); záleží i na propracované metodice, odborné pomoci skutečných odborníků (metodiků, ne těch, kteří se za ně jen vydávají), na vhodných a dostupných pomůckách, systému dalšího vzdělávání učitelů; zde je neobyčejně bohatý prostor i pro uplatnění „specifik“ školy, volitelných předmětů, regionálních projektů atd.; souvisí to také s řešením problémů s kázní žáků, odpovědnosti rodičů a zřizovatelů (obcí, atd.) za "své" školy.

4. Základy vzdělání
- To, co by mělo být společné žákům do 15 let v kterémkoliv regionu, městě či vesnici, musí garantovat stát, nejen proto, že jsou školy financovány z daní občanů, ale i proto, že by výsledky měly být v souladu s potřebami všeobecného vzdělání odpovídajícího současné společnosti a požadavkům života v 21. století.

- Základní obsah každého oboru (vědomosti i dovednosti), tedy to, na čem bude shoda, by měl být formulován společně pro všechny školy základního vzdělání i s návrhem časového rozvržení; obdobně i u gymnázií a středních odborných škol (s akcentem na jejich zaměření) – realizace viz výše.

- K vybraným základním poznatkům a dovednostem by pak mohly být odborně zpracovány testy různých forem (otevřené i uzavřené otázky); musí stanovit a počítat s dosažitelností tohoto minima pro většinu žáků přiměřeně jejich věku a schopnostem (snad variantně řešené se zřetelem k žákům hendikepovaným, např. některou dysfunkcí apod.), případně připojit variantu náročnější.

5. Související problémy
- Oporou každého předmětu jsou pro většinu učitelů učebnice – některými teoretiky nazývané „scénářem vyučovacího procesu“. Jejich obsah dnes vymezují autoři a nakladatelé a schvalují ministerstvem vybraní recenzenti podle svých subjektivních kriterií a pohledů. Jak standardy ovlivní jejich tvorbu? Systém udělování doložek učebnicím by si zasloužil výrazné změny.

- Také není zřejmé, jak významnou roli by ve zkvalitňování výsledků našich škol i v rámci Evropy měl hrát VÚP a činnost ČŠI, která v minulosti hodnotila práci učitelů a škol přímo ve výuce a napomáhala jí; dnes (soudě z jejích zpráv a praxe) posuzuje soulad ŠVP dané školy s RVP a další písemnosti.

Bylo by také užitečné zhodnotit klady a zápory fungování a zkušeností předchozí struktury: základní školy - gymnázia – odborné školy – učňovské školy – vysoké školy; začlenit odkaz čs. reformních škol 30. let.

- Maturity. V minulosti organizovaly maturity samy střední školy (ústřední byla témata písemek); to bylo za situace, kdy platily jednotné osnovy, všechny školy za úroveň svých studentů ručily (byla i kontrola kvality jejich výuky pomocí ČŠI) – tomu tak dnes není; proto státní maturitu považujeme za současné situace s různou kvalitou státních i soukromých středních škol za prospěšnou a nezbytnou; platí ovšem totéž, co u základních škol – musí být jasné, co patří k základnímu obsahu výuky (ve všech složkách), co všechno se bude požadovat. Jedna – náročná verze maturity by měla platit na gymnáziích, jejichž posláním je připravovat studenty pro vysoké školy, druhá na středních odborných školách, které se zaměřují na přípravu středně kvalifikovaných pracovníků v příslušných oborech; učební obory by měly opět končit učňovskou zkouškou, jejíž součástí by byly i všeobecně vzdělávací předměty, především mateřský jazyk i další.

Zvlášť by bylo třeba řešit otázku víceletých gymnázií, o jejichž výrazně negativním vlivu na úroveň vzdělanosti, především na kvalitu základních škol, se v současnosti začíná diskutovat.

V minulosti jsme se pokusili o zformulování pohledu učitelů na smysl a obsah dějepisné výuky vč. mezipředmětových vztahů, projektů atd. s návrhy možností konkrétního řešení ve dvou publikacích ASUD na pomoc učitelům – Náměty ke zpracování ŠVP dějepisu I a II (2006 a 2007).

Ke kvalitnímu vymezení a zformulování cílů i obsahu dějepisu a dějepisné složky vlastivědy, standardů a testů nabízí ASUD své síly a zkušenosti svých členů.

Členové výboru ASUD Lada Boháčová, Ludmila Bursíková, Eva Gladkovová, Eliška Kunstová, Helena Mandelová, Pavel Martinovský, Ilona Pařízková, Libor Šmejda a Eva Zajícová

V Praze dne 14. února 2011



( Celý článek! | Autor: redakce | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004