stolzova
Rubriky
 Autor - životopis
 Bibliografie
 Copywritting
 Marketing
 Nabídka pro knihovny
 Nabídka pro muzea
 Nabídka pro školy
 Nabídka pro veřejnost
 Pedagogika

Historie webu
Historie webu Stolzová

Ohlas státních maturit
Vydáno dne 02. 07. 2011 (2332 přečtení)

Je dvacetiprocentní neúspěch studentů u státních maurit dobrá, nebo špatná zpráva? Proč je kolem nich tolik humbuku - komu vadí a proč?

V deníku METRO vyšla glosa Terezy Boučkové s emotivním názvem Radost z neúspěchu. Známá publicistka a scénáristka v něm zkušeně manipuluje výroky Josefa Dobeše, který vítá dvacetiprocentní neúspěch studentů u maturity. To jí také umožňuje dovést text k efektní řečnické otázce, která jej dobře pointuje: Jak je prospěšné mít ministra školství, který se tak raduje z neúspěchu maturantů? Je to řemeslně do té míry dobré, že leckdo málem přehlédne, jak je to věcně pitomé.

Trochu se to přitom dá poznat z argumentace, jakou Tereza Boučková užívá. Chápu, má na to deset řádek, takže nějakou sofistikovanou obhajobu může jen těžko vystavět. Přesto je argument: "Byli to hlavně studenti odborných škol a učilišť, gymnazisté uspěli o dost lépe. Ale porovnávat jednotnou maturitou učňovské a odborné školy s gymnázii – to je přece nesmysl!" svědectvím o tom, že autorka žila posledních 14 let na Venuši.

Mám pocit, že proto se s myšlenkou státní maturity přišlo – že maturita na učňovských školách a gymnáziích je, kulantně řečeno, neporovnatelná. Že by učňáky možná měly mít mistrovskou zkoušku, jako mají v Německu, která by něco platila a o něčem vypovídala. Protože pokud se opravář traktorů vykazuje tímtéž papírem jako absolvent gymnázia Jana Keplera, jsou oba tyto papíry k ničemu.

Ještě srandovnější mediální smršť se strhla v polovině tohoto týdne, kdy MŠMT zveřejnilo maturitní testy a správné odpovědi. Místo tisíců odvolání (propadlíků bylo 17 tisíc) totiž podalo odvolání jen 900 nejotrlejších, což odpůrce státních maturit vykolejilo natolik, že činili prohlášení.

Zmatená Četka pak vydala zprávu, kterou bezmyšlenkovitě převzala většina deníků, a v níž se pravilo, že ředitel CERMATu Pavel Zelený „na kritiku testů ze strany studentů a odborníků ze spolku Eduin reagoval slovy, že podle zpětného hodnocení Cermatu byly testy naopak vysoce kvalitní“. To pochopitelně byly, nevytvářeli je žádní dramaturgové z Novy. Ale spojit ve významové souvislosti slova „odborníci“ a „Eduin“, to už vyžaduje velkou dávku otrlosti. Ještě že ve zprávě aspoň zaznělo, že jde o „spolek“ – přesnější výraz bych těžko hledal.

Pokud u nás nějací odborníci na vzdělávání jsou, pak mimo větší zájem veřejnosti odvádějí neocenitelnou práci v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK (dříve Ústav výzkumu a rozvoje školství), v Institutu výzkumu školního vzdělávání PedF MU Brno a v Ústavu pedagogických věd FF tamtéž. Hlasu těchto pracovišť stojí za to naslouchat. Koho zajímají pouťoví vyvolavači, ať zkusí holešovické Výstaviště.

Podstatné mi přijde, proč státní maturita všechny tak jitří. Je to především proto, že mezi odborníky, laiky i členy spolku Eduin panuje obava, že učitelé se teď ve výuce zaměří především na požadavky státní maturity a celé rámcové vzdělávací programy, resp. školní vzdělávací programy z nich vzešlé, i se všemi klíčovými kompetencemi a mezipředmětovými tématy, odloží k ledu.

Zda je tato obava oprávněná, není úplně jisté. Ale bylo by to skvělé. Josefu Dobešovi by se tak, navzdory reformnímu běsnění, podařilo zakotvit v naší vzdělávací politice jasné standardy (spolu s testy po pátém a devátém ročníku ZŠ) a alespoň v základní rovině zajistit srovnatelnou úroveň vzdělávání v rámci daného stupně a typu školy.

Dobrým počinem jsou ostatně modelové osnovy pro matematiku, český jazyk a cizí jazyk na ZŠ. Všechny dosavadní informace přitom naznačují, že by mohly být v dohledné době závazné a brzy by mohly vzniknout další. Pokud nám tohohle chlapa nespláchne nějaká ošklivá politická vlna (ne, že bych třeba se sociální politikou Nečasovy vlády souhlasil!), má české školství naději dát se po letech nejstrašnějšího decimování zase trochu dohromady.



( Celý článek! | Autor: Petr Kukal | | poslat e-mailem | vytisknout )

Vyhledávání



© Petr Kukal, 2004